I make a list of the best web hosting comapnies. Buy professional business templates online.

Fyziologie

je biologickým oborem zabývajícím se mechanickými, fyzickými a biochemickými procesy živých organismů. I přestože se dělí na fyziologii rostlin a živočichů, její principy jsou univerzální a aplikovatelné na kterýkoliv organismus.

 



Tajemství dlouhověkosti rypoše lysého

Číst dál
rating iconHodnocení uživatelů:  / 5 date icon Vytvořeno: 23. září 2012 Vytisknout
category icon Kategorie: Fyziologie author icon Autor: Radomír Dohnal

Biologie - Rypoš lysý (Heterocephalus glaber)Zatímco potkan nebo krysa se obvykle nedožijí svého čtvrtého roku, rypoši z jihovýchodní Afriky žijí průměrně dvě desítky let, a byly dokonce pozorovány i exempláře staré 30 let1, což je pětkrát až šestkrát více, než kolik bychom předpokládali na bázi velikosti jejich těla2.  Připočteme-li k tomu nemalou genetickou podobnost těchto hlodavců s lidmi (jde o sdílení 85 % genetické výbavy), není divu, že se záhy dostali tajemní podzemní rypoši do hledáčku badatelů.

Tito podzemní hlodavci, poprvé popsaní v roce 18933,jsou oblíbeným cílem experimentů zaměřených na behaviorální, neurologická a eko-fyziologická specifika eusociálních organismů4. Navíc na rozdíl od lidí, kteří s věkem vůčihledně ztrácejí na výšce či váze, průběžně se zhoršuje jejich zdravotní stav, dochází ke stárnutí kostí5, o reprodukční kapacitě ani nemluvě, neduhy pokročilého věku u rypošů lysých (Heterocephalus glaber) jakoby se neobjevovaly. Jaké je tedy tajemství jejich dlouhověkosti?



Chemická obrana obojživelníků: čolek zelenavý

Číst dál
rating iconHodnocení uživatelů:  / 1 date icon Vytvořeno: 12. srpen 2012 Vytisknout
category icon Kategorie: Fyziologie author icon Autor: Oldřich Kopecký

Ekologie - čolek zelenavýPredace má klíčový dopad na strukturu společenstev živočichů1. Predátoři ovlivňují jak abundanci a výskyt konzumovaných druhů, tak i jejich životní projevy (nutnost vyhledávání úkrytů, omezení předvádění výrazných dimorfních znaků apod.). Kořist ale nehraje pouze pasivní roli. Selekce ze strany predátorů vede u konzumovaného druhu k anti-predačním adaptacím, ať už morfologickým (např. kryptické zbarvení), etologickým (např. thanatóza) nebo chemickým (např. jedovatost). Skupinou živočichů patřící ve většině společenstev do středních pater trofických pyramid jsou i obojživelníci2. Naprostá většina z nich je alespoň slabě jedovatá a některé druhy, jako taricha zrnitá (Taricha granulosa) nebo pralesnička strašlivá (Phyllobates terribilis), jsou jedovaté velmi silně. Do příbuzenstva tarichy patří i nejhojnější ocasatý obojživelník Severní Ameriky, čolek zelenavý (Notophthalmus viridescens). Účinnou látkou jeho jedu je tetratodoxin, který je produkován v kožních žlázách na povrchu těla3.



Jaké riziko představují PFC pro mořské želvy?

Číst dál
rating iconHodnocení uživatelů:  / 2 date icon Vytvořeno: 19. červenec 2012 Vytisknout
category icon Kategorie: Fyziologie author icon Autor: Radomír Dohnal

Biologie - kareta obrovskáJak se může toxická směs nebezpečných perfluorovaných sloučenin (PFC) dostat až k mořským želvám? Poměrně snadno. Jaká rizika tedy představuje přítomnost těchto látek pro již dříve ohrožené druhy? Tyto otázky si v obsáhlé studii položili badatelé pěti výzkumných ústavů v čele s Hollingsovou mořskou laboratoří (The Hollings Marine Laboratory – HML). Důvod byl jasný – dosud ještě nikdo nezkoumal vliv polutantů na tuto skupinu živočichů, i když povědomí o negativních důsledcích bylo už předem zřejmé.



Když netopýři létají pod vlivem

Číst dál
rating iconHodnocení uživatelů:  / 16 date icon Vytvořeno: 12. červen 2012 Vytisknout
category icon Kategorie: Fyziologie author icon Autor: Tereza Vlasatá

Biologie - kaloňNejen lidé, ale i zvířata často přicházejí do styku s takovými látkami, jako je alkohol. Ve volné přírodě se tyto látky nacházejí v různé míře v přezrálém ovoci a v nektaru. Otázka zní, jakým způsobem se zvířata s alkoholem vypořádávají, aby se vyhnula stavu opilosti, který by mohl radikálně ohrozit jejich přežití.

Frugivorní a nektarivorní netopýři, stejně jako další obratlovci živící se ovocnými plody a nektarem, alkohol konzumují každodenně. Je totiž součástí jejich potravy, ve které vzniká známým procesem kvašení. Jak ovoce dozrává, cukry v něm obsažené se fermentací mění na etanol a jiné produkty. Z dosavadních poznatků víme, že například ve Střední Americe se obsah etanolu ve zralých plodech pohybuje od 0,6 % do 4,5 % 2. Zároveň víme, že alkohol v malých dávkách může mít pozitivní potravní efekt. Do jistého množství má výživnou hodnotu a může sloužit také jako pachové vodítko pro snadnější nalezení potravy nebo jako stimulant zdravého apetitu 1,2

feed-image RSS

Zajímá Vás biologie, ekologie a evoluce? Pak je internetový vertebratologický portál Vertebratus.cz určený právě pro Vás. V článcích Vás seznámíme s novinkami a zajímavostmi z vědeckého výzkumu genetiky, morfologie i etologie ryb, obojživelníků, plazů, ptáků a savců. Své znalosti si můžete snadno otestovat i prohloubit v našich kvízech. Jsme zde pro Vás - odborníky, profesionály i laické nadšence.

Copyright © 2017 Vertebratus|obnovuje neurony. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software vydaný pod licencí GNU General Public License.