I make a list of the best web hosting comapnies. Buy professional business templates online.

Fyziologie

je biologickým oborem zabývajícím se mechanickými, fyzickými a biochemickými procesy živých organismů. I přestože se dělí na fyziologii rostlin a živočichů, její principy jsou univerzální a aplikovatelné na kterýkoliv organismus.

 



Tajemství dlouhověkosti rypoše lysého

Číst dál

Register to read more...

rating icon date icon Created on 23 September 2012 Print
category icon Category: Fyziologie author icon Written by Radomír Dohnal

Biologie - Rypoš lysý (Heterocephalus glaber)Zatímco potkan nebo krysa se obvykle nedožijí svého čtvrtého roku, rypoši z jihovýchodní Afriky žijí průměrně dvě desítky let, a byly dokonce pozorovány i exempláře staré 30 let1, což je pětkrát až šestkrát více, než kolik bychom předpokládali na bázi velikosti jejich těla2.  Připočteme-li k tomu nemalou genetickou podobnost těchto hlodavců s lidmi (jde o sdílení 85 % genetické výbavy), není divu, že se záhy dostali tajemní podzemní rypoši do hledáčku badatelů.

Tito podzemní hlodavci, poprvé popsaní v roce 18933,jsou oblíbeným cílem experimentů zaměřených na behaviorální, neurologická a eko-fyziologická specifika eusociálních organismů4. Navíc na rozdíl od lidí, kteří s věkem vůčihledně ztrácejí na výšce či váze, průběžně se zhoršuje jejich zdravotní stav, dochází ke stárnutí kostí5, o reprodukční kapacitě ani nemluvě, neduhy pokročilého věku u rypošů lysých (Heterocephalus glaber) jakoby se neobjevovaly. Jaké je tedy tajemství jejich dlouhověkosti?

Register to read more...



Chemická obrana obojživelníků: čolek zelenavý

Číst dál

Register to read more...

rating icon date icon Created on 12 August 2012 Print
category icon Category: Fyziologie author icon Written by Oldřich Kopecký

Ekologie - čolek zelenavýPredace má klíčový dopad na strukturu společenstev živočichů1. Predátoři ovlivňují jak abundanci a výskyt konzumovaných druhů, tak i jejich životní projevy (nutnost vyhledávání úkrytů, omezení předvádění výrazných dimorfních znaků apod.). Kořist ale nehraje pouze pasivní roli. Selekce ze strany predátorů vede u konzumovaného druhu k anti-predačním adaptacím, ať už morfologickým (např. kryptické zbarvení), etologickým (např. thanatóza) nebo chemickým (např. jedovatost). Skupinou živočichů patřící ve většině společenstev do středních pater trofických pyramid jsou i obojživelníci2. Naprostá většina z nich je alespoň slabě jedovatá a některé druhy, jako taricha zrnitá (Taricha granulosa) nebo pralesnička strašlivá (Phyllobates terribilis), jsou jedovaté velmi silně. Do příbuzenstva tarichy patří i nejhojnější ocasatý obojživelník Severní Ameriky, čolek zelenavý (Notophthalmus viridescens). Účinnou látkou jeho jedu je tetratodoxin, který je produkován v kožních žlázách na povrchu těla3.

Register to read more...



Jaké riziko představují PFC pro mořské želvy?

Číst dál

Register to read more...

rating icon date icon Created on 19 July 2012 Print
category icon Category: Fyziologie author icon Written by Radomír Dohnal

Biologie - kareta obrovskáJak se může toxická směs nebezpečných perfluorovaných sloučenin (PFC) dostat až k mořským želvám? Poměrně snadno. Jaká rizika tedy představuje přítomnost těchto látek pro již dříve ohrožené druhy? Tyto otázky si v obsáhlé studii položili badatelé pěti výzkumných ústavů v čele s Hollingsovou mořskou laboratoří (The Hollings Marine Laboratory – HML). Důvod byl jasný – dosud ještě nikdo nezkoumal vliv polutantů na tuto skupinu živočichů, i když povědomí o negativních důsledcích bylo už předem zřejmé.

Register to read more...



Když netopýři létají pod vlivem

Číst dál

Register to read more...

rating icon date icon Created on 12 June 2012 Print
category icon Category: Fyziologie author icon Written by Tereza Vlasatá

Biologie - kaloňNejen lidé, ale i zvířata často přicházejí do styku s takovými látkami, jako je alkohol. Ve volné přírodě se tyto látky nacházejí v různé míře v přezrálém ovoci a v nektaru. Otázka zní, jakým způsobem se zvířata s alkoholem vypořádávají, aby se vyhnula stavu opilosti, který by mohl radikálně ohrozit jejich přežití.

Frugivorní a nektarivorní netopýři, stejně jako další obratlovci živící se ovocnými plody a nektarem, alkohol konzumují každodenně. Je totiž součástí jejich potravy, ve které vzniká známým procesem kvašení. Jak ovoce dozrává, cukry v něm obsažené se fermentací mění na etanol a jiné produkty. Z dosavadních poznatků víme, že například ve Střední Americe se obsah etanolu ve zralých plodech pohybuje od 0,6 % do 4,5 % 2. Zároveň víme, že alkohol v malých dávkách může mít pozitivní potravní efekt. Do jistého množství má výživnou hodnotu a může sloužit také jako pachové vodítko pro snadnější nalezení potravy nebo jako stimulant zdravého apetitu 1,2

Register to read more...

feed-image RSS

Zajímá Vás biologie, ekologie a evoluce? Pak je internetový vertebratologický portál Vertebratus.cz určený právě pro Vás. V článcích Vás seznámíme s novinkami a zajímavostmi z vědeckého výzkumu genetiky, morfologie i etologie ryb, obojživelníků, plazů, ptáků a savců. Své znalosti si můžete snadno otestovat i prohloubit v našich kvízech. Jsme zde pro Vás - odborníky, profesionály i laické nadšence.

Copyright © 2020 Vertebratus|obnovuje neurony. All Rights Reserved.
Joomla! is Free Software released under the GNU General Public License.