I make a list of the best web hosting comapnies. Buy professional business templates online.

Moderní krajina a role koridorů v ní

rating iconHodnocení uživatelů:  / 3
NejhoršíNejlepší 
date icon Vytvořeno: 14. červenec 2012
Vytisknout
category icon Kategorie: Ekologie author icon Autor: Jaroslav Červinka

Ekologie - lasice hranostajSoučasné intenzivní využívání krajiny způsobuje ve stále větší míře její degradaci. Zemědělské aktivity a urbanizace enormně mění nejen krajinný ráz, ale i biotické a abiotické faktory působící v tomto prostředí1. Důsledkem toho je, vedle vysoké úrovně znečištění, také degradace půdy a fragmentace prostředí, která má za následek roztříštění krajinných struktur do malých ostrůvků2. Tyto fragmenty, obklopené nehostinným typem vegetace, jsou od sebe navíc často izolovány málo prostupnými bariérami, což má značně negativní vliv na přirozenou obnovu společenstev na těchto stanovištích. Zmírnění tohoto izolačního efektu lze dosáhnout ponecháním původních či zakládáním nových koridorů, které zvyšují stupeň kontinuity prostředí3,4.

 

Středoevropská "moderní" krajina 

Biologie - současná krajina je silně fragmentovanáStředoevropská zemědělská krajina se během uplynulých šedesáti let podstatně změnila. Od poloviny 20. století docházelo v důsledku zemědělství a těžby dřeva ke změnám ve struktuře krajiny doprovázeným scelováním pozemků, odvodněním využívané půdy či vymizením tradiční smíšené krajiny5. V posledních dvaceti letech dochází k exploataci a fragmentaci těchto celků. V důsledku toho se neustále zmenšují nezemědělsky využívané plochy jako louky, lesy apod. Tato homogenizace prostředí vede ke ztrátě druhové bohatosti a přežívání pouze určitého spektra druhů, většinou generalistů, s rozsáhlým areálem rozšíření6. To dokazují i zahraniční studie popisující nízkou početnost a druhovou diverzitu živočichů ve stejnověkých monokulturách7,8. Takto pozměněná krajina pak ztrácí nejen hodnotu, ale i pro člověka důležité vlastnosti. Kromě estetické a rekreační funkce je to mimo jiné schopnost zadržovat vodu. Tu ovlivňuje například propojenost lesních fragmentů9. Silně fragmentovaná krajina postrádající tyto prvky je následně dále narušována v důsledku nepravidelného vodního režimu – záplavy a vysychání. Koridory zde tak hrají důležitou roli nejen habitatu důležitého pro živočichy, ale také prvku důležitého ve struktuře krajiny pro zachování její funkce.

 

Propojenost zmírňuje důsledky fragmentace 

Ekologie - k propojení fragmentů jsou potřeba biokoridoryJako efektivní krok podniknutý ke zmírnění následků fragmentace se zdá být zakládání či ponechání úzkého pruhu vegetace na rozhraní dvou prostředí – tzv. biokoridory10,11,12. Koridory zajišťují ve fragmentované krajině propojenost izolovaných subpopulací, a tím nejen usnadňují tok genů mezi nimi, ale dovolují též živočichům přesouvat se mezi jednotlivými potravními stanovišti. Navíc, vzhledem ke svým habitatovým charakteristikám, poskytují řadě druhů vhodné místo jak k úkrytu, tak k rozmnožování či lovu a sbírání potravy, a mohou tedy sloužit i jako samotné zdroje jedinců a vhodný habitat pro život některých druhů13,14,15,16.

 

Využívání koridorů živočichy 

Ekologie - liška obecnáNa druhou stranu, pokud v rámci koridorů převládne tzv. okrajový efekt (edge effect), mohou se pro některé druhy stát i biologickou pastí17. Okrajový efekt se mění v závislosti na produktivitě ekosystému, charakteru krajiny. Na jeho působení mají vliv i podmínky a charakter dané lokality, jako je například zastoupení a výška keřového a stromového patra a hustota a pokryvnost vegetace18,19.

Pro mnohé druhy živočichů představují koridory v člověkem silně ovlivněné krajině důležitý habitat, a jejich zachování a údržba tudíž patří k základním prvkům jejich ochrany. Využívání koridorů je však nejen druhově specifické, ale je také určováno mnoha faktory a může se lišit i v závislosti na charakteru či struktuře krajiny, což potvrzují i mnohé studie3,15,20,21,22. Například pro šelmy, jako hlavní indikátory změn v celém ekosystému, bylo v podmínkách naší krajiny prokázáno, že v zemědělsky intenzivně využívané homogenní krajině, s nízkým podílem přirozených struktur, je jejich výskyt v koridorech primárně určován dostupností kořisti (drobní savci). Kdežto v heterogenní krajině hraje roli především charakter koridoru a jednotlivé habitatové charakteristiky, což svědčí o tom, že v tomto typu krajiny šelmy využívají i jiné struktury, jako jsou například lesní ekotony23,24.

 

Při podnikání různých managementových opatření a zásahů do struktury krajiny je tedy nutné brát v potaz i hledisko významnosti koridorů pro řadu živočichů, aby tak v důsledku neuvážených kroků následně nedocházelo ke zbytečnému ochuzování, již tak ne zrovna vysoké, biodiverzity v naší kulturní krajině.

 

Citované zdroje 

1Andrén H. 1995: Effects of landscape composition on predation rates at habitat edges. s.: 225–255. In Hansson L., Fahrig L. &Merriam G. Mosaic Landscapes and Ecological Processes. Chapman and Hall, New York

2Andrén H. 1994: Effects of habitat fragmentation on birds and mammals in landscapes with different proportions of suitable habitat: a review. Oikos 71: 355–366

3Hilty J. A., Lidicker W. Z. & Merenlender A. M. 2006: Corridor Ecology: The science and practice of linking landscapes for biodiversity conservation. Island Press, Washington

4Beier P. &Noss R. F. 1998: Do habitat corridors provide connectivity? Conservation Biology 12(6), 1241–1252

5Lipský Z. 2000: Historical development of the Czech rural landscape: implications for present landscape planning. In Richling A. a kol. 2000. Landscape Ecology: Theory and applications for practical purposes. Varšava. The Problems of Landscape Ecology 6: 149–159

6Shmida A. &Wilson V. 1985: Biological determinants of species diversity. Journal of Biogeography 12: 1–20

7Kerr J. T. &Packer L. 1997: Habitat heterogeneity as a determinant of mammal species richness in high-energy regions. Nature 385: 252–254

8Lust N., Muys B. &Nachtergale L. 2004: Increase of biodiversity in homogeneous Scots pine stands by an ecologically diversified management. Biodiversity and Conservation 7: 240–260

9Miko L. &Hošek M. 2009: Příroda a krajina České republiky. Zpráva o stavu 2009. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Praha. 102 s.

10Hilty J. A. &Merenlender A. M. 2004: Use of riparian corridors and vineyards by mammalian predators in northern California. Conservation Biology 18: 126–135

11Šálek M., Kreisinger J., Sedláček F. &Albrecht T. 2009: Corridors vs. hayfield matrix use by mammalian predators in an agricultural ladnscape. Agriculture, Ecosystems and Enviroment 134: 8–13

12Rosenberg D. K., Noon B. R. &Meslow E. C. 1997: Biological corridors: form, function, and efficacy. BioScience 47: 677–687

13Perault D. R. &Lomolino M. V. 2000: Corridors and mammal community structure across a fragmented, old-growth forest landscape. Ecological Monographs 70: 401–422

14Mech S.G. &Hallett J.G. 2001: Evaluating the effectiveness of corridors: a genetic approach. Conservation Biology 15: 467–474

15Bolger D.T., Scott T.A. &Rotenberry J.T. 2001: Use of corridor-like landscape structures by bird and small mammal species. Biological Conservation 102: 213–224

16Forman R. T. T. & Gordon M. 1986: Landscape ecology. John Wiley and Sons, New York

17Simberloff D. S., Farr J. A., Cox J. &Mehlman D. W. 1992: Movement corridors: conservation bargains or poor investments. Conservation Biology 6: 493–504

18Donovan T. M., Jones P. W., Annand E. M. &Thompson F. R. 1997: Variation in local scale edge effects: Mechanisms and landscape context. Ecology 78: 2064–2075

19Paton P. W. C. 1994: The effect of edge on avian nest success – how strong is the evidence. Conservation Biology 8: 17–26

20Haddad N. 2000: Corridor length and patch colonization by a butterfly, Junonia coenia. Conservation Biology 14: 738–745

21Michel N., Burel F. &Butet A. 2006: How does landscape use influence small mammal diversity, abundance and biomass in hedgerow networks of farming landscape? Acta Oecologica 30: 11–20

22Mortelliti A. &Boitani L. 2008: Interaction of food resources and landscape structure in determining the probability of patch use by carnivores in fragmented landscapes. Landscape Ecology 23: 285–298

23Červinka J., Šálek M., Pavluvčík P. & Kreisinger J. 2011: The fine-scale utilization of forest edges by mammalian mesopredators related to patch size and conservation issues in Central European farmland. Biodiversity and Conservation 20: 3459–3475

24Červinka J., Šálek M., Padyšáková E. &Šmilauer P.: The effects of local and landscape-scale habitat characteristics and prey availability on corridor use by carnivores: a comparison of two contrasting farmlands. Agriculture, Ecosystems and Environment (odesláno)

 

Komentáře   

 
# bratus 2013-11-27 17:12
Výborný článek. Mohl bys mi odpovědět na pár informací k tomuto článku? napiš na email. Děkuji
 
 
# Redakce Vertebratus.cz 2013-12-01 15:34
Dobrý den, jsme rádi, že se Vám článek líbí. Zašleme Váš e-mail autorovi, jistě se rád ozve. redakce
 

Pro vložení komentáře se musíte přihlásit.

feed-image RSS

Zajímá Vás biologie, ekologie a evoluce? Pak je internetový vertebratologický portál Vertebratus.cz určený právě pro Vás. V článcích Vás seznámíme s novinkami a zajímavostmi z vědeckého výzkumu genetiky, morfologie i etologie ryb, obojživelníků, plazů, ptáků a savců. Své znalosti si můžete snadno otestovat i prohloubit v našich kvízech. Jsme zde pro Vás - odborníky, profesionály i laické nadšence.

Copyright © 2017 Vertebratus|obnovuje neurony. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software vydaný pod licencí GNU General Public License.