|
|
Hlavní stránka
Jsme internetový portál, který Vás vytáhne z šedého průměru řadové biologie...
Vtáhneme Vás do problematiky biologie, ekologie i evoluce obratlovců.
Oslňte přátele znalostmi získanými díky zajímavostem a aktualitám publikovaným ve webzinu, či článkům v on-line časopisu a dokažte v kvízech, že máte na to, být nazýváni vertebratology.
Jsme prostorem, kde můžete diskutovat, myslet, bavit se a hlavně obnovovat své neurony.
 Ježci rodu Erinaceus sehráli roli modelového taxonu při rekonstrukci fylogeografie západního Palearktu1. Fylogeografie je dobře zavedenou disciplínou, která se zaměřuje na historické příčiny vzniku recentní distribuce genealogických linií a která využívá hlavně sekvenční data a fylogenetickou metodologii. Ježci jakožto hmyzožravci byli v minulosti značně ovlivněni dramatickými změnami klimatu během kvartéru a dodnes můžeme v jejich genomu vystopovat změny, kterými jejich populace prošly během střídání dob ledových2. Tyto přelomové fylogeografické práce pomohly odhalit tři základní refugia (Pyrenejský, Apeninský a Balkánský poloostrov), kde mnoho druhů vázaných na ekosystémy temperátních lesů přežilo chladné období glaciálů a odkud se posléze, během teplejších interglaciálních období, tyto druhy šířily zpět na sever.
 Ptáci vidí jinak než lidé – hlavní rozdíl spočívá v tom, že ptáci vnímají i blízké ultrafialové (UV) záření. Lidský zrak je vybaven třemi typy čípků – světločivných buněk, díky kterým může člověk rozlišovat tři základní barvy (červenou, zelenou a modrou), a dále všechny ty barvy, které vznikají jejich kombinací. Oproti tomu oko ptáků obsahuje kromě zmíněných tří typů buněk ještě jeden typ navíc. Jsou jím čípky citlivé na UV složku spektra, které jsou zodpovědné za vnímání UV záření přibližně v rozmezí 300–400 nm1,2, což hraje významnou roli v chování ptáků, jak již bylo několikrát prokázáno. Otázkou ale stále zůstává, zdali tato schopnost napomáhá ptákům i v rozpoznání vejce hnízdního parazita ve vlastním hnízdě.
 MorphoBrowser (http://morphobrowser.biocenter.helsinki.fi/intro.html) je jedna z výjimečných databází, jejíž podtitul „Surf the dental morphospace“ naznačuje, že na své si v ní přijdou především odontologové. Nepochybně ji ale rovněž využijí i mammaliologové, a dokonce i paleontologové.
Otci MorphoBrowseru jsou finský paleontolog Mikael Fortelius (www.helsinki.fi/science/now), jeho bývalý žák a zároveň jedna ze současných hvězd na poli evo-devo odontologie, Jukka Jernvall (www.biocenter.helsinki.fi/bi/evodevo) - oba působí na Biotechnologickém institutu při Helsinské univerzitě (www.helsinki.fi/university), a Australan Alistair Evans (users.monash.edu.au/~arevans/), původně chiropterolog se zaměřením na zubní morfologii. Za matku by se pak dala označit manželka posledního jmenovaného, Gudrun Evans (původním zaměřením ornitoložka), která se kromě vytváření prostředí databáze MorphoBrowser podílela i na projektu Mikaela Fortelia Neogene of the Old World (NOW).
 Z fylogenetického hlediska jsou ptáci nejodvozenější skupinou dnešních archosaurních plazů a v rámci obratlovců skupinou s druhým nejvyšším počtem druhů. Právě jejich výrazná druhová bohatost je předurčuje k výrazné rozmanitosti, co se osidlovaných biotopů i způsobů života týče.
O původu a bezprostředních předcích v současnosti žijících skupin ptáků není doloženo mnoho informací. Je však zřejmé, že vznikly ze skupiny dinosaurů nazývané Maniraptora před 150 miliony lety6, tedy z bipedních, terestrických, navíc poměrně pohyblivých karnivorních či omnivorních živočichů5.
 V srdci Národního parku Podyjí leží na úbočí skalního ostrohu v meandru řeky Dyje jedna z nejstarších a patrně nejlepších vinic evropských vinařských poloh – Šobes. Lokalita však není známá jen z hlediska pěstování vinné révy, významu dosáhla i z hlediska ochrany plazů, a to zejména jeho nejvýznamnějšího obyvatele, užovky stromové (Zamenis longissimus).
Lokalita má rozlohu 16 ha, z toho 12 ha je stále používáno jako vinice, zbytek je bývalý meruňkový sad. Za své vynikající vlastnosti vděčí šobeské víno právě ideální poloze lokality na slunném, jižním svahu, chráněném ze severozápadu i severovýchodu proti větru. Zvláštní význam má i kamenitá, kyselá půda na rulovém podkladě, která přes den nasává sluneční teplo, které poté v noci intenzivně vyzařuje.
První vinice zde údajně založili už římští legionáři. Historické prameny uvádějí, že počátky vinařství tu sahají až do druhého století našeho letopočtu. Velký rozvoj potom pokračoval v období Velkomoravské říše, kdy kníže Svatopluk nechal dovézt révu z Rakouska a Uher a začal zde cílevědomě zakládat nové vinice.
RSS
Zajímá Vás biologie, ekologie a evoluce? Pak je internetový vertebratologický portál Vertebratus.cz určený právě pro Vás. V článcích Vás seznámíme s novinkami a zajímavostmi z vědeckého výzkumu genetiky, morfologie i etologie ryb, obojživelníků, plazů, ptáků a savců. Své znalosti si můžete snadno otestovat i prohloubit v našich kvízech. Jsme zde pro Vás - odborníky, profesionály i laické nadšence.
|
|
Created on 27 April 2012
Category: Genetika
Written by Barbora Bolfíková, Pavel Hulva
