|
|
Hlavní stránka
Jsme internetový portál, který Vás vytáhne z šedého průměru řadové biologie...
Vtáhneme Vás do problematiky biologie, ekologie i evoluce obratlovců.
Oslňte přátele znalostmi získanými díky zajímavostem a aktualitám publikovaným ve webzinu, či článkům v on-line časopisu a dokažte v kvízech, že máte na to, být nazýváni vertebratology.
Jsme prostorem, kde můžete diskutovat, myslet, bavit se a hlavně obnovovat své neurony.
 Pokud jste se až dosud domnívali, že draci již dávno vyhynuli, nebo že žijí pouze v pohádkách pro děti, pak vězte, že jste se mýlili. Na souostroví Filipíny, ležícím ve východní Asii, žije totiž draků hned několik. Pravda, oproti těm pohádkovým jsou o něco menší a nežerou princezny, nicméně patří mezi tvory neméně zajímavé a vzácné, a navíc s mnohými z nich se nikde jinde než na Filipínách nesetkáte. Jedním takovým drakem, či spíše dráčkem (jak jej čeští vědci hezky pojmenovali), je létající ještěrka rodu Draco, obývající jihovýchodní Asii a jihozápadní Indii6. Na Filipínách bylo objeveno několik jejích endemických zástupců, například1: Draco bimaculatus, D. cyanopterus, D. guentheri, D. jareckii, D. mindanensis, D. ornatus, D. palawanensis, D. quadrasi a D. reticulatus.
 Predace je všudypřítomným jevem, který významně ovlivňuje přežívání a hnízdní úspěšnost mnoha ptačích druhů. Z toho důvodu je pro potenciální kořist zcela zásadní používat různé antipredační strategie, díky kterým mohou riziko predace výrazně snížit.
Koroptev polní (Perdix perdix) patří mezi menší druhy hrabavých ptáků. V Evropě má souvislé rozšíření a zasahuje i do Irska a Velké Británie5. Dnes je již všeobecně známo, že patří mezi živočichy, jejichž početnost se od minulého století významně snížila. Někteří autoři dokonce zaznamenali úbytek o více než 80%8, čemuž napomohly především změny struktury krajiny, mechanizace v oblasti zemědělství, chemizace spojená s úbytkem hmyzu a také predace. Příčin bylo pravděpodobně ještě mnohem více a svým spolupůsobením zapříčinily to, že dnes je v mnoha zemích koroptev nepříliš známým ptákem s nízkým výskytem.
 Orangutani jsou značně inteligentní zvířata, která tráví ve volné přírodě denně přibližně 44% času odpočinkem, 41% krmením, 13% přesuny, 2% stavěním hnízda a méně než 1% jinými činnostmi (používáním nástrojů apod.)5. Při jejich chovu, a to nejen v zoologických zahradách, je potřeba kromě stávajících podnětů obohatit jejich prostředí o něco nového, a to proto, aby se zabavili, netrávili odpočinkem více času, než je tomu ve volné přírodě, a nenudili se. K takovému obohacení prostředí se využívá tzv. environmentální enrichment (EE), který už v roce 1920 představil Robert Yerkes8. Enrichment má význam pro zvyšování kvality života zvířat v lidské péči a poskytování určitého stimulu, který je potřebný pro jejich psychiku a fyziologii10 a zároveň pro redukci abnormálního a stereotypního chování4 (opakované pohyby, vytrhávání srsti, autoagrese či koprofagie)2,7,9.
 Souostroví Filipíny sestávající z více než 7 000 ostrovů9 leží v Indo-malajském biogeografickém regionu, konkrétně pak částečně ve Filipínském subregionu (filipínské ostrovy a ostrůvky kromě západně položeného ostrova Palawanu) a částečně v Sundském subregionu (Palawan a přilehlé ostrůvky)13. Souostroví vzniklo vlivem sopečné činnosti10 a řadí se mezi místa s největší biologickou rozmanitostí a nejvyšším stupněm endemismu na celém světě9. Vyskytuje se zde více než 518 druhů endemických obratlovců a kolem 5 800 druhů endemických rostlin11.
Jedním z druhů, který sice nepatří mezi endemity, či druhy vzácné, ale který je zajímavý svým původem, vzhledem i funkcí v ekosystému, je ropucha obrovská (Bufo marinus).
 Již první lidé pohybující se krajinou jistě zaregistrovali, že zatímco některé organismy mohou sesbírat či ulovit jen vysoko v horách, s jinými se naopak setkávají pouze v nížinách. Nejspíše proto se studie zabývající se složením společenstev podél výškových gradientů objevily hned se začátky prvních biogeografických studií v 18. století1. Téměř před dvěma staletími jsme tak získali „přesný“ popis rozložení druhové bohatosti podél výškových i latitudinálních gradientů. Druhová bohatost klesající rovnoměrně s nadmořskou výškou byla tehdy vysvětlována mnohými faktory, například dostupností energie, produktivitou prostředí či různými geometrickými efekty2,3.
RSS
Zajímá Vás biologie, ekologie a evoluce? Pak je internetový vertebratologický portál Vertebratus.cz určený právě pro Vás. V článcích Vás seznámíme s novinkami a zajímavostmi z vědeckého výzkumu genetiky, morfologie i etologie ryb, obojživelníků, plazů, ptáků a savců. Své znalosti si můžete snadno otestovat i prohloubit v našich kvízech. Jsme zde pro Vás - odborníky, profesionály i laické nadšence.
|
|
Created on 28 May 2012
Category: Etologie
Written by Marie Adámková
