Evoluční biologie
se zabývá původem druhů a jejich změnami v průběhu času. Její poznatky vycházejí z paleontologie, kterou užívá k určení minulých směrů i rychlosti evoluce. Evolučních teorií bylo v průběhu času navrženo několik, dnes mezi nejčastěji uznávané patří evoluční teorie Charlese Darwina a Alfreda Russela Wallace zakládající se na přírodním výběru.
Růst anebo rozmnožování? Všechno má svůj čas |
Číst dál |
Created on 17 September 2013 |
Category: Evoluční biologie | Written by Radomír Dohnal |
Investovat do vlastního růstu, anebo do zajištění potomstva? Tuto těžkou volbu se ale zmije stepní (Vipera ursinii ursinii) rozhodla nepodstupovat. Namísto toho je její životní cyklus rozdělen na dvě fáze, rozmnožovací a nereproduktivní, mezi kterými dokáže v pravidelných cyklech přepínat.
Teorie life-history předpokládá, že v konstantních podmínkách prostředí lze očekávat od živočichů pravidelnost a načasování fází života. Po určité období jedinec alokuje získanou energii do somatického růstu, aby následně přesunul tuto investici do vlastního rozmnožování1. Navzdory tomuto předpokladu, řada iteroparních živočichů, rozmnožujících se vícekrát za život, vykazuje velkou variabilitu tohoto uspořádání2. Pro řadu z nich, jež například žijí v proměnlivém prostředí se sezónními výkyvy počasí, je výhodnější využívat varianty střídání jednotlivých rozmnožovacích a růstových fází3.
Co prozradí primáti o vzniku lidské řeči? |
Číst dál |
Created on 21 May 2013 |
Category: Evoluční biologie | Written by Radomír Dohnal |
Dosavadní vědecký úsudek o původu lidské řeči budeme muset pravděpodobně díky nové studii Williama Tecumsehe Fitche, uveřejněné nedávno v prestižním časopisu Current Biology, trochu pozměnit. Navzdory obecné představě o vývoji mluveného slova z prvotních jednoduchých šimpanzích skřeků, šimpanzího volání a houkání, poukázal vědec z vídeňské univerzity na fakt, že mnohem podstatnější roli hrají při utváření řeči pravděpodobně pohyby jazyka, rtů a obličejových svalů.
Schopnost generovat a předávat sdělení o neomezeném rozsahu je jedním ze základních rozdílů lidské řeči oproti komunikačním systémům užívaných ostatními živočichy1. Původní teorie vzniku řeči vycházela z hypotézy, že rozsáhlá hlasová komunikace je umožněna pouze prostřednictvím pokročile adaptovaného hrtanu a hlasivek, které dodatečně umožnily evoluci řeči a vznik mluveného slova2.
Jenže zatímco skřeky a volání, tedy klasická vokalizace primátů, je vrozená, řeči je zapotřebí se učit3. Lidská řeč je produkována vědomě kontrolovanými a koordinovanými rychlými pohyby rtů, jazyka, jazylky a čelistí, je tedy komplexním procesem4. Fitch soudí, že více než na práci „řečového centra“ v hrtanu záleželo při vzniku řeči na práci obličejových svalů, odrážejících výrazy tváře a zachycující momentální emoce.
Samá práce a žádná zábava zkracuje samicím varana život |
Číst dál |
Created on 06 April 2013 |
Category: Evoluční biologie | Written by Radomír Dohnal |
Varani komodští (Varanus komodoensis) patří mezi největší ještěry, kteří v současné době na planetě Zemi žijí. S průměrnou váhou 87 kg a délkou těla přesahující 300 cm jsou obávanými predátory, kteří se díky silnému ocasu, drápům a tlamě plné ostrých zubů dokáží postavit vodnímu buvolovi, divokému praseti nebo i člověku1. Jak se ale zdá, alokace energie do růstu těla se odráží nejen ve velikosti, ale i v rozdílné kondici obou pohlaví.
Zatímco dlouhověcí samci rostou a sílí, samice trpí vysokou mortalitou v poměrně nízkém věku. Mezinárodní tým biologů, reprezentující univerzity Austrálie, Indonésie a Itálie, po deset let bádal přímo na souostroví Flores2 nad příčinnými souvislostmi tohoto jevu.
Kolik druhů lemurů žije ve skutečnosti na Madagaskaru? |
Číst dál |
Created on 09 November 2012 |
Category: Evoluční biologie | Written by Matej Dolinay |
Madagaskar je z biologického hlediska unikátem naší planety, naprostá většina tamních organismů je vázána jen na tento ostrov. Široké veřejnosti jsou sice velmi známí zástupci obratlovců, lemuři, ale málokdo již o nich ví, jak různorodou a stále velmi záhadnou skupinu živočichů představují.
Lemuři (Lemuriformes) patří mezi poloopice (Strepsirrhini), což je sesterská skupina vyšších primátů (Haplorrhini) zahrnujících také antropoidní linii vedoucí až k člověku. I přesto, že jeho zástupci jsou výhradně endemité Madagaskaru, je tento klad, jak bylo objeveno v posledním desetiletí, nesmírně druhově bohatý. Na základě dnešní systematiky rozlišujeme pět čeledí lemurů, což je dokladem neuvěřitelné diverzity, zvláště uvědomíme-li si, že například v celé neotropické oblasti je počet čeledí všech primátů stejný.
Ptáci ve víru evoluce |
Číst dál |
Created on 24 April 2012 |
Category: Evoluční biologie | Written by Marie Adámková |
Z fylogenetického hlediska jsou ptáci nejodvozenější skupinou dnešních archosaurních plazů a v rámci obratlovců skupinou s druhým nejvyšším počtem druhů. Právě jejich výrazná druhová bohatost je předurčuje k výrazné rozmanitosti, co se osidlovaných biotopů i způsobů života týče.
O původu a bezprostředních předcích v současnosti žijících skupin ptáků není doloženo mnoho informací. Je však zřejmé, že vznikly ze skupiny dinosaurů nazývané Maniraptora před 150 miliony lety6, tedy z bipedních, terestrických, navíc poměrně pohyblivých karnivorních či omnivorních živočichů5.