I make a list of the best web hosting comapnies. Buy professional business templates online.

Laně se o jídlo neperou

rating iconHodnocení uživatelů:  / 1
NejhoršíNejlepší 
date icon Vytvořeno: 27. duben 2013
Vytisknout
category icon Kategorie: Etologie author icon Autor: Radomír Dohnal

Mezi samci i samicemi jelenovitých působí silná hierarchie (foto: Petr Mückstein, www.bio-foto.com)Řeklo by se, že pokud je potrava běžně dostupná, není třeba o ni zápasit.  Jak ale jednat, je-li krmná dávka složena z různě výživných kousků? Laně jelenů lesních (Cervus elaphus) chovaných v oboře ve španělském městě Albacete pak i nadále „soupeří“ o výhody plynoucí z výživnější stravy, aby si udržely svůj hierarchický status. Dominantní postavení totiž ve skupině zajišťuje u mnoha živočišných druhů přístup k potravním zdrojům i v průběhu období nedostatku stravy1.

Předpokládá se, že podobně jako ve volné přírodě kladou důraz na dosažení vyššího hierarchického postavení i zvířata chovaná v umělých podmínkách nebo v zajetí2. Jenže právě v zajetí, kde žijí chovaná zvířata v relativním dostatku, s možností přístupu k potravě ad libitum, není benefit plynoucí z vyššího postavení vždy přímo patrný3.

 

Hierarchie jelenovitých 

Hierarchická struktura jelenů je nastavena podle jednoduchých pravidel: nejstarší a největší jedinci zastávají vedoucí postavení4. Dominantní laně ve volné přírodě mají díky exkluzivnímu přístupu ke kvalitnější potravě možnost vyrůst více, a tím i produkovat více mléka pro mláďata5. Hierarchicky výše postavení jelenovití žijící ve volné přírodě si na preferenci nutričně bohaté stravy prostě zakládají.

Hypotéza vědců ze španělské  Univerzity Castilla-La Mancha vycházela z předpokladu, že příjem kvalitní stravy může ovlivnit sociální postavení jednotlivců v rámci skupiny.

Vědci tedy sestavili experiment, v rámci něhož byla potrava sice dostupná ad libitum, ale přístup k ní už podléhal konkurenčním pravidlům. Bude-li existovat situace, kdy všichni jedinci budou nutně potřebovat kvalitní potravu, nevyskytne se kolize s hierarchickým systémem?

V roce 2009 tak bylo v rámci sedmidenního experimentu skupině 44 březích laní předložena směsná krmná dávka, která obsahovala pelety kukuřice, slunečnici, oves, česnek, kukuřici, bavlník, směs semen a cereálií, pomeranče a karob.

Na tuto potravu si již dříve samice během tříměsíčního výkrmu zvykly, a byly tudíž dobře obeznámeny s nutriční hodnotou jednotlivých složek krmné dávky. Velikost krmníku snímaného kamerou limitovala množství laní, najednou se zde mohlo najíst jen šest jedinců6.

Badatelé pozorovali, jak se během prvních hodin měnil výběr a složení přijímané stravy včetně jeho nutričních hodnot u jednotlivých exemplářů. Samice byly různého věku, mezi pěti až třinácti lety, a všechny byly ve shodně pokročilém stadiu březosti. Co se týče kvality přijímané potravy, je toto období pro laně kritické, což obráželo nastavení podmínek „konkurenčního“ prostředí.

 

Starší mají přednost 

Navzdory očekávání však nedošlo k žádným projevům agrese. K čerstvě vyložené zásobě krmiva se v první řadě nahrnuly dominantní laně, které se srovnatelně delší dobu krmily výživnějšími kusy potravy6, přičemž vedoucí laně si vybíraly jídlo podle energetické vydatnosti a obsahu tuků.

Kvalita přijímané potravy během první hodiny postupně klesala, teprve až byly dominantní samice nasyceny, mohly se připojit ostatní. Ty se musely spokojit jen s nutričně průměrnou stravou, kterou výše postavené laně pohrdly.

Hierarchický status daný věkem laní tedy garantoval i v podmínkách chovu v zajetí výše postaveným samicím exkluzivní přístup k nutričně výživnější potravě6. S tím evidentně souvisí i jejich větší reprodukční potenciál, kterého díky kvalitní stravě dosahují. Zajímavé je, že se hierarchicky níže postavené samice nepokoušely „podvádět“. Ačkoliv byla vždy krmná dávka přikládána ke krmníkům v tu samou dobu, žádné z těchto samic se nesnažily počkat si poblíž a chopit se krmiva dříve.

 

Originální separát: Ceacero F., García A. J., Landete-Castillejos T., Bartošová J., Bartoš L., et al. 2012: Benefits for Dominant Red Deer Hinds under a Competitive Feeding System: Food Access Behavior, Diet and Nutrient Selection. PLoS ONE 7(3)

 

Citované zdroje 

1Appleby M. C. 1980: Social rank and food access in red deer stags. Behaviour 74: 294–309

2zoga J. J. 1972: Aggressive behavior of White-tailed deer at winter cuttings. J Wildlife Manag 36: 861–868

3Taillon J. & Côté S. D. 2007: Social rank and winter forage quality affect aggressiveness in white-tailed deer fawns. Anim Behav 74: 265–275

4Ceacero F., Landete-Castillejos T., García A. J., Estévez J. A. & Gallego L. 2007: Kinship discrimination and effects on social rank and aggressiveness levels in Iberian red deer hinds. Ethology 113: 1133–1140

5Oftedal O. T. 1985: Pregnancy and lactation. In: Hudson R, White RG, editors. Bioenergetics of Wild Herbivores. Boca Raton: CRC. pp. 215–238

6Ceacero F., García A. J., Landete-Castillejos T., Bartošová J., Bartoš L., et al. 2012: Benefits for Dominant Red Deer Hinds under a Competitive Feeding System: Food Access Behavior, Diet and Nutrient Selection. PLoS ONE 7(3)

 

Pro vložení komentáře se musíte přihlásit.

feed-image RSS

Zajímá Vás biologie, ekologie a evoluce? Pak je internetový vertebratologický portál Vertebratus.cz určený právě pro Vás. V článcích Vás seznámíme s novinkami a zajímavostmi z vědeckého výzkumu genetiky, morfologie i etologie ryb, obojživelníků, plazů, ptáků a savců. Své znalosti si můžete snadno otestovat i prohloubit v našich kvízech. Jsme zde pro Vás - odborníky, profesionály i laické nadšence.

Copyright © 2017 Vertebratus|obnovuje neurony. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software vydaný pod licencí GNU General Public License.