I make a list of the best web hosting comapnies. Buy professional business templates online.

Nenápadný noční tulák a jeho černí pasažéři

rating iconHodnocení uživatelů:  / 2
NejhoršíNejlepší 
date icon Vytvořeno: 12. červen 2013
Vytisknout
category icon Kategorie: Etologie author icon Autor: Alena Rulfová

Jezevec lesní má zajímavý systém zbavování se blech (foto: Peter Trimming, CC 2.0)Živého jezevce lesního (Meles meles) vidělo na vlastní oči jen poměrně málo šťastlivců a to i přesto, že se v Evropě jedná o hojný druh. Pravdou však je, že žije dosti skrytým způsobem života a na lov se vydává až za šera či v noci1. Ve dne se schovává ve svém hradu s mnoha podzemními cestami, vchody a úkryty, trávíc den lelkováním ve společnosti svých rodinných příslušníků22.

Jezevec lesní obývá zejména opadavé lesy, prosvětlené mýtinami. Stejně tak si oblíbil oblasti s dostatkem pastvin, protkaných malými lesními plochami11,1. Nalezneme ho však také ve smíšených či jehličnatých lesích, případně v místech poblíž městských sídel11,12,17 .


Tři samostatné druhy

Kdo by neznal tohoto středně velkého šedivce s černou maskou na hlavě, připomínajícího tak trochu banditu číhajícího v šeru lesa. Do nedávna se myslelo, že rod Meles zahrnuje jediný rod – jezevec lesní se třemi poddruhy2. Na základě morfologie lebky3, struktury penisu4,5, sexuálního dimorfizmu6, zbarvení masky na hlavě3 a genetické analýzy však bylo v nedávné době zjištěno, že se jedná o tři zcela samostatné druhy – jezevce lesního (M. meles), jezevce čínského (M. leucurus) a jezevce japonského (M. anacuma)2. Jezevec lesní je rozšířen v celé Evropě a částečně také v Asii, kdy hranici jeho výskytu v Asii představuje řeka Volha. Jezevec lesní žije na západ od Volhy, zatímco na východ od řeky nalezneme již oblast rozšíření jezevce čínského. Na malém území však spolu tyto dva druhy žijí v sympatrii3,8. Jezevce japonského pak můžeme spatřit pouze v Japonsku9.

Zatímco jezevec lesní, kterého známe z naší české přírody, stejně jako jezevec čínský představují početně poměrně stabilizované a široce rozšířené druhy, jezevec japonský patří mezi druhy ohrožené a jeho početnost klesá. Důvodů je přitom pravděpodobně hned několik od rozvoje průmyslu a zemědělství a z něj plynoucího ničení habitatu, až po lov a výskyt invazního druhu mývala severního (Procyon lotor), který jezevci konkuruje10.


Všežravec nebo specialista?

Ve většině starší ale i v novější literatuře se můžeme dočíst, že jezevec lesní je generalista, tedy všežravec. V závislosti na potravní nabídce se živí ovocem, hlízami, oříšky, žaludy, malými obratlovci, hmyzem, ptačími vajíčky, či případně žížalami a jinými pochoutkami11,16. Některé novější studie však naznačují, že by se mohlo jednat o potravního specialistu. Kupříkladu výzkum provedený v Itálii prokázal, že tamní jezevci se celoročně živí majoritně ovocem a hmyzem13, ve Španělsku oproti tomu různé populace shodně preferovaly ve své stravě v zimním období a stejně tak i na jaře mláďata králíka divokého (Oryctolagus cuniculus), na podzim pak ovoce a v létě plazy14, v některých středomořských oblastech žijí dokonce jezevčí specialisté na již zmíněné žížaly15.

 
Zimní spánek a letní vyhánění zablešených kamarádů

Téměř každý člověk si jistě někdy v životě přál být medvědem a prospat chmurné zimní odbdobí. Jezevcem lesním si přeje být málokdo, avšak i tento savec tráví zimu „v teple“ své nory v takzvané nepravé hibernaci18. Nepravá hibernace znamená, že zvíře sice v zimě spí, avšak dochází u něj v porovnání s pravými hibernanty k relativně malému poklesu tělesné teploty, zvířata zůstávají relativně aktivní a jsou schopna spontánně navýšit tělesnou teplotu. Dále pak, stejně jako u hibernantů pravých, se snižuje srdeční frekvence. Nepravá hibernace je přitom podmíněna dostatečnými tukovými zásobami těchto spáčů. U jiných nepravých hibernantů – medvědů hnědých (Ursus arctos) je například známo, že pokud nestihnout před zimou načerpat dostatečné množství tukových zásob, mnohdy ke spánku ani neuléhají, a nezřídka pak hynou vyčerpáním18. V norách přespávají jezevci také v létě. Jezevčí hrad, složený z mnoha komůrek propojených chodbami, je rozdělen na centrální část, s někdy i více než deseti vstupy, a mnoha komůrkami propojenými chodbami, a na část periferní. Zatímco v létě mladí, v sociální hierarchii skupiny níže postavení, a zároveň také ve větší míře zablešení jedinci přebývají v okrajových norách teritoria, v zimě většina jezevců ze skupiny přebývá v hlavní části hradu, kde spí minimálně po dvou jedincích v tunely oddělených komůrkách, a to pravděpodobně kvůli termoregulaci19.

 
Oko za oko, blecha za blechu

Jezevec lesní jakožto sociálně žijící živočich19, má jeden velký nepříjemný problém a tím jsou blechy. Každému jezevci proto vyvstává otázka provázející celý jeho život – jak se blech zbavit21. Setkají-li se dva různě zablešení jedinci, méně zablešený riskuje, že na něj část blech z více zablešeného jedince naskáče. Hodně zablešený jedinec přitom téměř nic neriskuje, naopak může hlavně získat. U obou jedinců se tak liší motivace spolupracovat. Pro hodně zablešeného jedince je výhodné vybírat druhému blechy i přesto, že on mu blechy nevybírá, neb přitom část jeho blech přeskočí na partnerův kožich. Stane se to vždy, a proto je i pro málo zablešeného jezevce výhodné vybírat blechy jedinci, kterého potká (nevyhne se mu, ve společném hradu to moc nejde), nezávisle na tom, kolik má každý z nich blech. Část blech na méně zablešeného jedince naskáče, ať se rozhodne spolupracovat nebo nikoliv, a je výhodnější si jich část vzájemně nejen předat ale také vybrat. Nicméně aby jezevci zabránili tomu, že někteří jedinci budou vybírat blechy méně intenzivně než jiní, a spolehnou se na to, že jim vždy někdo část blech odstraní, vyvinul se u nich velice zajímavý kontrolní systém. Spočívá v tom, že jezevec, který vybírá druhým blechy intenzivně, je těmito jedinci pachově silně označen, zatímco jedinec, který vybírá druhým blechy jen tak trochu, aby se neřeklo, že nic nedělá, je pachově označen slabě. Jezevci v hradu ho poté považují za špatného vybírače blech, a setkají-li se s ním, blechy mu rovněž vybírají s nízkou intenzitou. A tak je postupem času pro všechny jezevce v hradu výhodnější, vybírají-li blechy s dostačující intenzitou20,21. Po čase jsou všichni jedinci v jezevčím hradu přibližně stejně zablešení20,21.

 

Citované zdroje

1Byrne A. W., Sleeman D. Paddy, O’Keeffe  J. &Davenport J. 2012. The ecology of the european badger (Meles meles) in Ireland: a review. Biology and environment proceedings of the Royal Irish Academy, volume: 112B, Pages: 105-132

2Newman Ch., Zhou You-Bing, Buesching Christina D, Kaneko Y. &Macdonald David W. 2011. Contrasting Sociality in Two Widespread, Generalist, Mustelid Genera, Meles and Martes.: Mammal Study, Volume 36(4), Pages:169-188

3Abramov A. V. 2003. The head colour pattern of the eurasian badgers (Mustelidae, Meles). Small Carnivore Conservation, Volume: 29, Pages: 5–7

4Abramov A. V. 2002. Variation of the baculum structure of the Palaearctic badger (Carnivora, Mustelidae, Meles). Russian Journal of Theriology, Volume 1, Pages: 57–60

5Baryshnikov G. F., Puzachenko A. Y. & Abramov, A. V. 2002. New analysis of variability of cheek teeth in Eurasian badgers (Carnivora, Mustelidae, Meles). Russian Journal of Theriology, Volume 1, Pages: 133–149

6Abramov A. V. & Puzachenko, A. Y. 2005. Sexual dimorphism of craniological characters in Eurasian badgers, Meles spp. (Carnivora, Mustelidae). Zoologischer Anzeiger, Volume 244, Pages: 11–29

7Del Cerro I., Marmi J., Ferrando A., Chashchin P., Taberlet P. & Bosch, M. 2010. Nuclear and mitochondrial phylogenies provide evidence for four species of Eurasian badgers (Carnivora). Zoologica Scripta, Volume 39, Pages: 415–425

8http://www.iucnredlist.org/details/summary/29673/0

9http://maps.iucnredlist.org/map.html?id=136242

10http://www.iucnredlist.org/details/136242/0

11http://www.iucnredlist.org/details/29673/0

12Kauhala K. & Holmala K. 2011. Landscape features, home-range size and density of northern badgers (Meles meles). Annales Zoologici Fennici, Volume 48, Pages: 221–232

13Del Bove E. & Isotti R. 2001. The European badger (Meles meles) diet in a Mediterranean area. Hystrix - Italian Journal of Mammalogy, Volume 12 (1), Pages: 19–25

14Revilla E. & Palomares F. 2002. Does local feeding specialization exist in Eurasian badgers? Canadian Journal of Zoology; Volume 80 (1), Pages: 83–93

15Virgós E. et al. 2004. Food habits of European badgers (Meles meles) along an altitudinal gradient of Mediterranean environments: a field test of the earthworm specialization hypothesis. Canadian Journal of Zoology; Volume 82, Pages: 41–51

16Marassi M. & Biancardi C. 2002. Diet of the Eurasian badger (Meles meles) in an area of the Italian Prealps. Hystrix - Italian Journal of Mammalogy, Volume 13 (1-2), Pages: 19–28

17Matyáštík T. & Bičík V. 1999. Distribution and habitat selection of badger (Meles meles) in Northern Moravia. Biologica, Volume 37, Pages: 77–88

18Vlasák P. 1986. Ekologie savců. Academia, Praha

19Roper T. J., Ostler J. R., Schmid T. K. & Christian S. F. 2001. Sett Use in European Badgers Meles meles.  Behaviour, Volume 138 (2), Pages: 173–187

20Stopka P. & Johnson Dominic D. P. 2012. Host-parasite dynamics lead to mixed cooperative games. Folia Zoologica, Volume 61 (3–4), Pages: 235–240

21Buesching C. D., Stopka P. & MacDonald D. W. 2003. The Social Function of Allo-Marking in the European Badger (Meles meles). Behavior, Volume 140 (8/9), Pages:  965–980

22http://www.arkive.org/badger/meles-meles/#ref2

 

Pro vložení komentáře se musíte přihlásit.

feed-image RSS

Zajímá Vás biologie, ekologie a evoluce? Pak je internetový vertebratologický portál Vertebratus.cz určený právě pro Vás. V článcích Vás seznámíme s novinkami a zajímavostmi z vědeckého výzkumu genetiky, morfologie i etologie ryb, obojživelníků, plazů, ptáků a savců. Své znalosti si můžete snadno otestovat i prohloubit v našich kvízech. Jsme zde pro Vás - odborníky, profesionály i laické nadšence.

Copyright © 2017 Vertebratus|obnovuje neurony. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software vydaný pod licencí GNU General Public License.