Rostliny i živočichové se při výběru nového místa pro život řídí evolučně osvědčenými vodítky, které jim pomáhají určovat kvalitu prostředí. Současná krajina mění vlivem člověka svou tvář k nepoznání velmi rychle – ať už hovoříme o kácení deštných pralesů pro získání dřeva či orné půdy, změně chemizmu vody vlivem lodní dopravy na velkých řekách nebo o stavbě logistických skladů poblíž středoevropských metropolí. Všechny tyto děje významně ovlivňují populace volně žijících živočichů i rostlin. Vyhrává zde ten, kdo dokáže „udržovat krok s dobou“, tj. dokáže se na rychlé změny v prostředí rychle a snadno adaptovat¹⁵.  Kdo tuto schopnost nemá, se může lehce zmýlit^6,8. Znak, který v evoluční minulosti živočichů a rostlin indikoval kvalitu prostředí, v nově nastalých podmínkách totiž stejnou informaci již neposkytuje^19,22. Chyba, ke které pak dojde vlivem výběru špatné možnosti, může vést až do slepé uličky tzv. „ekologické pasti“^2,6,7,18,21.

Například samci rosničky kubánské (Osteopilus septentrionalis) jsou v době páření přitahováni k imobilní samici, která jim svou nehybností dává najevo, že je připravena ke kopulaci¹⁴. Jako jiní obojživelníci trpí i tento druh zvýšenou mortalitou v důsledku silniční dopravy. Dojde – li k usmrcení samice vozidlem, samec ji vidí nehybnou, považuje ji tedy za připravenou k páření, snaží se s ní kopulovat, sám se tak ale vystavuje zvýšenému riziku usmrcení kolem jedoucím vozidlem. Základní podmínkou přítomnosti ekologické pasti je, že jedinci musí preferovat špatné místo před dobrým²¹.

Register to read more...