Současné intenzivní využívání krajiny způsobuje ve stále větší míře její degradaci. Zemědělské aktivity a urbanizace enormně mění nejen krajinný ráz, ale i biotické a abiotické faktory působící v tomto prostředí¹. Důsledkem toho je, vedle vysoké úrovně znečištění, také degradace půdy a fragmentace prostředí, která má za následek roztříštění krajinných struktur do malých ostrůvků². Tyto fragmenty, obklopené nehostinným typem vegetace, jsou od sebe navíc často izolovány málo prostupnými bariérami, což má značně negativní vliv na přirozenou obnovu společenstev na těchto stanovištích. Zmírnění tohoto izolačního efektu lze dosáhnout ponecháním původních či zakládáním nových koridorů, které zvyšují stupeň kontinuity prostředí^3,4.

Register to read more...