I make a list of the best web hosting comapnies. Buy professional business templates online.

Kalous ušatý – zimní shromažďování

rating iconHodnocení uživatelů:  / 4
NejhoršíNejlepší 
date icon Vytvořeno: 24. únor 2013
Vytisknout
category icon Kategorie: Ekologie author icon Autor: Marie Adámková

Kalous ušatý (Asio otus) je jednou z našich nejběžnějších sovSovy patří mezi živočichy, kteří pro svůj skrytý život a noční aktivitu často zcela unikají lidské pozornosti. Možná právě proto je některé kultury spojují s moudrostí, věštbami a bohatstvím, jiné naopak s ďáblem či smrtí. V každém případě se však jedná o dokonale přizpůsobené ptáky, jejichž schopnosti z nich dělají jedny z nejúspěšnějších lovců vůbec. 

Jednou z našich nejhojnějších sov je kalous ušatý (Asio otus). Odhaduje se, že jeho početnost v České republice odpovídá 4.000–8.000 párům3. Jak již jeho název napovídá, pro kalouse jsou charakteristická péřovitá vztyčená ouška, která z něj společně s nenápadným zbarvením činí poměrně přesnou zmenšeninu výra velkého (Bubo bubo). Právě kalous je druhem, pro něhož je typické shromažďování na zimních nocovištích, pro které v případě sov můžeme používat název „deniště“.

 

Zimování kalousů ušatých 

V letních měsících se kalousi zdržují v lesích, remízech či různých větrolamech, kde obsazují stará hnízda jiných druhů ptáků. Jsou známé případy, kdy však kalousi úspěšně vyhnízdili i na zemi4. Nejčastěji snáší 4–5 bílých vajec, na kterých sedí pouze samice, a to 27–28 dnů1. Od konce léta se kalousi začínají stahovat na svá zimní shromaždiště, přičemž první ptáci se zde dle mého vlastního pozorování mohou objevovat již v srpnu, a to i v případě teplého období. Například při sčítání kalousů dne 13. září 2009 bylo na shromaždišti v Bohumilicích pozorováno již 8 kalousů, přičemž denní teploty dosahovaly v odpoledních hodinách 25 °C.

Na shromaždištích kalousi obsazují různé druhy dřevin, přičemž jednoznačně preferují jehličnany. Krásná ukázka postupného obsazování dřevin dle atraktivity pro ptáka byla pozorována v zimě 2009/2010 v obci Bohumilice. V této lokalitě se nachází několik smrků ztepilých (Picea abies), smrk pichlavý (Picea pungens), borovice vejmutovky (Pinus strobus), lípy (Tilia sp.) a na ně navazuje alej jírovců maďalů (Aesculus hippocastanum). První kalousi, kteří přiletěli již v srpnu, zde obsadili nejdříve hustě olistěnou lípu. Během října se průběžně stěhovali na okolní jehličnany, stejně tak jako nově přilétnuvší ptáci. Ve druhé polovině měsíce prosince se počet sov zvýšil na více než 40 jedinců. Nedostatek míst pro nocování byl vyřešen tak, že se někteří ptáci přesunuli zpět na lípy. Ve druhé polovině měsíce ledna se počty kalousů pohybovaly kolem 60 exemplářů. V tuto dobu již několik ptáků pravidelně nocovalo v nedalekých řídkých šeřících obecných (Syringa vulgaris). S postupným oteplováním a souvisejícím úbytkem kalousů ptáci nejdříve přestali nocovat v šeřících, následně v lípách a poslední ptáci, kteří ze shromaždiště odlétali až během března, nocovali na nejhustějším z jehličnanů.  


Sčítání za rozletu

Sčítání kalousů ušatých probíhá při jejich večerním rozletu, který obvykle začíná cca 20 minut po západu slunce. Ve dnech s vyšší oblačností rozlet začíná řádově o minuty dříve. Výhoda sčítání kalousů při večerním rozletu oproti sčítání během dne spočívá v tom, že večer všichni kalousi vylétají za potravou, a tak je možné vidět i ty jedince, kteří jsou během dne ukryti v těch nejhustších větvích, a přidá-li se k tomu jejich kryptické zbarvení, je v podstatě nemožné je spatřit. Ukázkovým příkladem bylo např. sčítání 1. února 2006 v Kloboukách u Brna, kdy bylo v odpoledních hodinách na stromech při velmi důkladné kontrole sečteno cca 30 kalousů, zatímco při sčítání za rozletu bylo zjištěno, že toto shromaždiště toho času využívalo více než 100 exemplářů (vlastní data). Další shromaždiště, tentokrát v obci Bohumilice, bylo až do roku 2005 prakticky neznámé, ačkoliv počty zimujících kalousů zde v jednotlivých letech dosahovaly počtu až 60 ptáků.

Jak bylo zmíněno výše, kalousi se začínají rozletovat přibližně 20 minut po západu slunce. Žádný z pozorovaných rozletů nikdy netrval déle než 30 minut, a to bez ohledu na celkový počet jedinců na shromaždišti. Přitom bylo pravidelně pozorováno, že jednotliví ptáci před vylétnutím opakovaně posedávali na vybraných větvích, na kterých několik minut houkali a z nichž následně vzlétali. Hlasové projevy kalousů jsou na zimních shromaždištích nejintenzivnější v měsících lednu a únoru. Od konce ledna je možné pozorovat zásnubní lety, které jsou charakteristické výrazným houkáním a tleskáním křídly pod tělem sovy.

V zimním období let 2004/2005 probíhalo v Jihomoravském kraji hromadné sčítání kalousů ušatých. Iniciovala jej jihomoravská pobočka České společnosti ornitologické, čímž získala cenná data o mnoha shromaždištích. Použitá metodika i výsledky sčítání jsou k dispozici v článku „Kalous ušatý (Asio otus) a jeho zimní shromaždiště na jižní Moravě“ 2, který vyšel ve zpravodaji pobočky.

 

Sovy jsou nejen nádherná zvířata, ale také významní predátoři různých druhů hlodavců včetně významných škůdců zemědělských plodin, jako jsou např. hraboši polní (Microtus arvalis). Současně se jedná o ohrožené živočichy, kterým můžeme významně pomoci vyvěšováním hnízdních budek. Pozitivní význam sov pro ochranu lesa si v dnešní době uvědomují i lesníci, a tak se ve vhodných lesích můžeme setkat s mnoha budkami nejen pro kalouse, ale i pro puštíky obecné (Strix aluco), sýce rousné (Aegolius funereus) či kulíšky nejmenší (Glaucidium passerinum). A to si naše sovy skutečně zaslouží.

 

Citované zdroje

1Hudec K., Šťastný K. (eds.). 2005: Fauna ČR. Ptáci 2/II. Academia, Praha

2Škorpíková V., Zaňát J., Klejdus J. & Berka P. 2005: Kalous ušatý (Asio otus) a jeho zimní shromaždiště na jižní Moravě. Crex 25: 9–26

3Šťastný K., Bejček V. & Hudec K. 2006: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice. Aventium, Praha

4Zvářal K. 2006: Hnízda kalouse ušatého (Asio otus) na zemi – výhody a rizika. Zprávy MOS 64: 163–166

 

Pro vložení komentáře se musíte přihlásit.

feed-image RSS

Zajímá Vás biologie, ekologie a evoluce? Pak je internetový vertebratologický portál Vertebratus.cz určený právě pro Vás. V článcích Vás seznámíme s novinkami a zajímavostmi z vědeckého výzkumu genetiky, morfologie i etologie ryb, obojživelníků, plazů, ptáků a savců. Své znalosti si můžete snadno otestovat i prohloubit v našich kvízech. Jsme zde pro Vás - odborníky, profesionály i laické nadšence.

Copyright © 2017 Vertebratus|obnovuje neurony. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software vydaný pod licencí GNU General Public License.