I make a list of the best web hosting comapnies. Buy professional business templates online.

Vadí kosatkám víc lodě či nedostatek ryb?

rating iconHodnocení uživatelů:  / 0
NejhoršíNejlepší 
date icon Vytvořeno: 10. leden 2013
Vytisknout
category icon Kategorie: Ekologie author icon Autor: Radomír Dohnal

Populace kosatek dravých (Orcinus orca) trpí vlivem člověka (foto: Robert Pittman)Tvorba management plánu na ochranu ohrožených druhů živočichů často vyžaduje vyhodnocení komplikovaných antropogenních a ekologických tlaků1. Život kosatek při severozápadním pobřeží Pacifiku je úzce spjat s jejich hlavní potravou – lososem čavyčou (Oncorhynchus tshawytscha). V letních měsících tvoří lososi až 85 % veškeré potravy kosatek dravých2 (Orcinus orca). Následkem staveb velkých vodních děl ve vnitrozemí a také z důvodu intenzivního rybolovu se počty lososovitých ryb, proniknuvších až k pobřeží, postupně snižovaly, v důsledku čehož klesaly i počty hodujících kosatek. Úměra se zdála být nejprve přímá, leč omezení kvót rybolovu se na nárůstu populace kosatek ve finále neprojevilo. Naopak mezi lety 1995–2002 klesl počet pozorovaných exemplářů o 20 %3. Jak tedy zjistit, co kosatkám nejvíce vadí?


Potrava, lodě nebo snad toxiny?

Katherine Ayresová z Washingtonské univerzity strávila při sběru dat pro svou doktorandskou práci pozorováním pohybu kosatek nemálo času. Kosatky dravé (Orcinus orca) tráví v úžinách a zálivech Sališského moře mezi městy Seattle a Vancouver svou letní dovolenou4, na kterou osobně dohlíží i desítky lodí s nadšenými ekoturisty. Otázka, kterou si Ayresová kladla, zněla: Jsou kosatky stresovány nedostatkem potravy5, nebo přítomností velkého množství lodí6, anebo jsou sužovány toxiny v těle7, které pozřely spolu s potravou, případně nejedná se o kombinaci všech vyjmenovaných faktorů?

Etologická pozorování nepřinášela odpovídající indicie, a tak padlo rozhodnutí vsadit na fyziologickou kartu. Odpověď měly poskytnout hormony obsažené v trusu těchto univerzálních lovců. Ayresová k jeho sběru využila velmi netradičního pomocníka, a to svého psa Tuckera, který byl schopen pro vzorky doplavat. Z odebraného materiálu Ayresová analyzovala přítomnost dvou stresových hormonů, glukokortikoidů8 a thyroidů9. Jejich výskyt a patřičný vzájemný poměr odpovídal konkrétnímu druhu stresu.

Glukokortikoidy jsou vylučovány ve větším množství, jen pokud zvířata čelí nějakému bezprostřednímu nebezpečí, například při akutním nedostatku potravy, anebo při vzájemných střetech mezi jedinci10. Namísto původního předpokladu, že se hladina tohoto stresového hormonu navýší, budou-li černobílí obři obklopeni loďmi, se děl přesný opak, hladina hormonu spíše klesala. Naopak jeho množství v trusu narůstalo, nenarazily-li kosatky po cestě k severnímu ústí řeky Fraser na dostatek potravy.

 

Stres hladem

Původ zvýšené koncentrace druhého hormonu není dán přímo napětím, ale souvisí s činností metabolismu11- například narůstá, nemá-li organismus dostatek potravy. Kolísání jeho hladiny v trusu bylo dobře pozorovatelné mezi jednotlivými sezónami, v průběhu kterých kosatky při ústí řeky Fraser narazily buď na velké nebo malé množství lososů.. Jeho zvýšená koncentrace se dala vypozorovat i po nezvykle hladovém pobytu na severu, po kterém se kosatky dokrmily v Sališském moři, a to z důvodu dosažení svého nutričního maxima.

Nejvíce stresujícím podnětem není pro kosatky přítomnost pozorovatelů, ani zvýšený pohyb lodí v zálivech, ale nevyrovnaný příjem potravy1. Samuel Wasser, profesor biologie, který se na výzkumu Ayresové také podílel, se však hypotézy o stresu daném toxickými látkami12 úplně vzdát nechce. Tvrdí, že chemické látky přijaté s potravou se ukládají v tuku kosatek, čili nepředstavují problém, dokud mají černobílí obři krmení dostatek. Pokud ale nastanou tzv. hladové časy, v průběhu kterých musí kosatky začít zpracovávat vlastní tukové rezervy, může být koloběh pozvolné kontaminace dokončen.

 

Je tedy možné, že na úbytku kosatek se podílí nedostatek potravy, jenž spustí časovanou bombu jedů v těle. Na čem se ale tým spoluautorů shoduje, je tvrzení, že více lososů čavyča, a tím i větší potravní nabídku pro kosatky, nezajistí jen omezení sportovního rybolovu, ale spíše nějaké širší krajinářské řešení v hospodaření v celém povodí řek Elwha a Klamath, tedy dalších řek s lososy ústících do Sališského moře.

 

Článek byl publikován 6. 6. 2012 na serveru www.washington.edu pod názvem „Too Few Salmon Is Far Worse Than Too Many Boats for Killer Whales“.

Název originálního separátu: Katherine L. Ayres, Rebecca K. Booth, Jennifer A. Hempelmann, Kari L. Koski, Candice K. Emmons, Robin W. Baird, Kelley Balcomb-Bartok, M. Bradley Hanson, Michael J. Ford, Samuel K. Wasser. Distinguishing the Impacts of Inadequate Prey and Vessel Traffic on an Endangered Killer Whale (Orcinus orca) Population. PLoS ONE, 2012; 7 (6)

 

Citované zdroje

1Ayres K. L., Booth R. K., Hempelmann J. A., Koski K. L., Emmons C. K., et al. 2012: Distinguishing the Impacts of Inadequate Prey and Vessel Traffic on an Endangered Killer Whale (Orcinus orca) Population. PLoS ONE 7(6)

2Ford J. K. B., Ellis G. M. 2006: Selective foraging by fish-eating killer whales Orcinus orca in British Columbia. Marine Ecol Progress Series 316: 185–199

3Baird R. W. 2001: Status of killer whales, Orcinus orca, in Canada. Can Field Nat. 115: 676–701.

4Bigg M. 1982: An assessment of killer whale (Orcinus orca) stocks off Vancouver Island, British Columbia. Report of the International Whaling Commission 32: 655–666

5Fisheries, Oceans Canada 2008: Recovery Strategy for the Northern and Southern Resident Killer Whales (Orcinus orca) in Canada. DFO, Ottawa, Canada.

6Williams R., Lusseau D. &Hammond P. S. 2006: Estimating relative energetic costs of human disturbance to killer whales (Orcinus orca). Biol Conserv 133: 301–311

7National Marine Fisheries Service 2008: Recovery Plan for Southern Resident Killer Whales (Orcinus orca). National Marine Fisheries Service, Northwest Region, Seattle, Washington.

8Wasser S. K., Hunt K. E., Brown J. L., Cooper K., Crockett C. M., et al. 2000: A generalized fecal glucocorticoid assay for use in a diverse array of nondomestic mammalian and avian species. Gen Comp Endocr 120: 260–275

9Wasser S. K., Azkarate J. C., Booth R. K., Hayward L., Hunt K. E., et al. 2010: Non-invasive measurement of thyroid hormone in feces of a diverse array of avian and mammalian species. General and Comparative Endocrinology 168: 1–7

10Hayward L. S., Bowles A. E., Ha J. C., Wasser S. K. 2011: Impacts of acute and long-term vehicle exposure on physiology and reproductive success of the northern spotted owl. Ecosphere 2(6): 1–20

11Nelson R. J. 2005: An introduction to behavioral endocrinology (3rd ed). Sunderland: Sinauer Associates. 822 p

12Ross P. S., Ellis G. M., Ikonomou M. G., Barrett-Lennard L. G. &Addison R. F. 2000: High PCB concentrations in free-ranging Pacific killer whales, Orcinus orca: Effects of age, sex and dietary preference. Mar Pollut Bull 40: 504–515

 

Pro vložení komentáře se musíte přihlásit.

feed-image RSS

Zajímá Vás biologie, ekologie a evoluce? Pak je internetový vertebratologický portál Vertebratus.cz určený právě pro Vás. V článcích Vás seznámíme s novinkami a zajímavostmi z vědeckého výzkumu genetiky, morfologie i etologie ryb, obojživelníků, plazů, ptáků a savců. Své znalosti si můžete snadno otestovat i prohloubit v našich kvízech. Jsme zde pro Vás - odborníky, profesionály i laické nadšence.

Copyright © 2017 Vertebratus|obnovuje neurony. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software vydaný pod licencí GNU General Public License.