I make a list of the best web hosting comapnies. Buy professional business templates online.

Jsou ekologické pasti příčinou zániku živočišných populací?

rating iconHodnocení uživatelů:  / 1
NejhoršíNejlepší 
date icon Vytvořeno: 25. listopad 2012
Vytisknout
category icon Kategorie: Ekologie author icon Autor: Petr Suvorov

Nepůvodní druhy mohou stát za vznikem ekologické pasti (želva nádherná, Trachemys scripta, http://quetzalcoatlus.webnode.cz)Rostliny i živočichové se při výběru nového místa pro život řídí evolučně osvědčenými vodítky, které jim pomáhají určovat kvalitu prostředí. Současná krajina mění vlivem člověka svou tvář k nepoznání velmi rychle – ať už hovoříme o kácení deštných pralesů pro získání dřeva či orné půdy, změně chemizmu vody vlivem lodní dopravy na velkých řekách nebo o stavbě logistických skladů poblíž středoevropských metropolí. Všechny tyto děje významně ovlivňují populace volně žijících živočichů i rostlin. Vyhrává zde ten, kdo dokáže „udržovat krok s dobou“, tj. dokáže se na rychlé změny v prostředí rychle a snadno adaptovat15.  Kdo tuto schopnost nemá, se může lehce zmýlit6,8. Znak, který v evoluční minulosti živočichů a rostlin indikoval kvalitu prostředí, v nově nastalých podmínkách totiž stejnou informaci již neposkytuje19,22. Chyba, ke které pak dojde vlivem výběru špatné možnosti, může vést až do slepé uličky tzv. „ekologické pasti“2,6,7,18,21.

Například samci rosničky kubánské (Osteopilus septentrionalis) jsou v době páření přitahováni k imobilní samici, která jim svou nehybností dává najevo, že je připravena ke kopulaci14. Jako jiní obojživelníci trpí i tento druh zvýšenou mortalitou v důsledku silniční dopravy. Dojde – li k usmrcení samice vozidlem, samec ji vidí nehybnou, považuje ji tedy za připravenou k páření, snaží se s ní kopulovat, sám se tak ale vystavuje zvýšenému riziku usmrcení kolem jedoucím vozidlem. Základní podmínkou přítomnosti ekologické pasti je, že jedinci musí preferovat špatné místo před dobrým21.

 

Evoluční past

Ekologická past a procesy s ní spojené jsou součástí širšího jevu označovaného jako past evoluční. Jedná se o škálu behaviorálních rozhodnutí, při nichž se následkem narušení prostředí mohou vytvořit špatné adaptace na okolní podmínky – jde například o předčasné probuzení z hibernace některých savců vlivem změn počasí, dále o mylnou konzumaci plastikových sáčků namísto medúz kožatkami velkými (Dermochelys coriacea), nebo o obezitu lidí způsobenou konzumací tučného jídla v důsledku evolučního strachu z hladu.)11,23. Mechanizmus evoluční pasti je podobný mechanizmu pasti ekologické, je pouze popisován na širší škále behaviorálních rozhodnutí než pouze při výběru domovského okrsku živočichem.

 

Co je příčinou ekologické pasti 

Vyrušování ze strany člověka snižuje u ptáků hnízdní úspěšnost (kos černý, Turdus merula)Jednou ze zásadních, mnohdy však opomíjených, příčin spojených s rizikem ekologické pasti je míra lidského vyrušování. Například při opakovaném narušování průběhu hnízdního cyklu se hnízdící ptáci začnou soustředit na podněty spojené s rušením a nevnímají již sekundární rizika, což jednak snižuje jejich hnízdní úspěšnost, zároveň ale i zvyšuje riziko jejich mortality. Kos černý (Turdus merula) tak stráví v urbánních parcích více času na stráži nežli hledáním potravy, což negativně ovlivňuje reprodukční zdatnost nejen jeho, ale i jeho potomků4.

Druhým významným rizikem podporujícím vznik ekologické pasti je fragmentace krajiny1,3, při které vzniká více různých typů stanovišť, čímž roste její pestrost13. Tato pestrá krajinná mozaika sice představuje pro spoustu organizmů atraktivní zdroj bohatství, zároveň je však atraktivní také pro nespecializované predátory, kteří tak mají přístup k více zdrojům najednou20, čímž roste riziko, že uprostřed bohatě prostřeného stolu budou jejich kořisti trpět daleko více1.

Mnohdy za vznikem ekologické pasti nalezneme nepůvodní druhy9,17. Ty mohou sehrát roli významných predátorů, kompetitorů nebo parazitů, a to z toho důvodu, že na jejich negativní působení nejsou původní populace organizmů adaptované. Za takové druhy lze považovat potkana obecného (Rattus norvegicus), zavlečeného na izolované ostrovy s endemickou faunou, křídlatky (Reynoutria sp.), kachnici kaštanovou (Oxyura jamaicensis) či želvu nádhernou (Trachemys scripta elegans). Do téže skupiny je zařaditelný při přenesení na člověka i virus HIV. 


Přezije ten nejchytřejší

Živočichové žijící celoročně na jednom místě disponují lepšími informacemi než ti, žijící v místě pouze sezónně (potkan obecný, Rattus norvegicus)V rychle se měnícím prostředí je zapotřebí operativně reagovat na veškeré přicházející změny. Aby rychlost reakce daného organizmu byla odpovídající, je pro něj nezbytné mít  k dispozici maximum informací o místě2,10, ve kterém se vyskytuje. S tím je spojená i nutnost dostatečně dlouhého časového úseku k vytvoření odhadu kvality místa2,12. Organizmy žijící celý rok na stejném místě budou samozřejmě disponovat lepším objemem informací než ty, které se na daném místě vyskytují pouze sezónně - ať už z důvodu krátkého životního cyklu, přečkávání nepříznivých podmínek ve formě trvalých vajíček, semen, hlíz, nebo z důvodu vyhýbání se nepříznivým vlivům migrací na jiné místo atp. Lze uvažovat, že jde o jeden z důvodů, proč mnohé populace městských ptáků ztrácejí migrační tendence a zůstávají v jedné lokalitě celý rok – toto chování bylo zjištěno například u labutě velké (Cygnus olor) a kosa černého5. Je zároveň zřejmé, že pravděpodobnost výběru špatného habitatu a následného pochybení je vyšší u mladých jedinců nežli u jedinců starých a zkušenějších16.

 

Na obecné rovině lze říct, že ekologické pasti tvoří skryté nebezpečí, o kterém organizmy nemusí vědět. Je jisté, že člověk svou činností výrazně negativně ovlivňuje chod událostí. Veškeré změny, jimiž krajinu přetváří, by tedy měly být co nejjemnějšího charakteru, aby poskytly přírodě dostatek času zvyknout si na ně a najít způsob, jak je přijmout bez větších negativních následků.

 

Citované zdroje

1Andrén H. & Angelstam P. 1988: Elevated predation rates as an edge effect in habitat islands: experimental evidence. Ecology 60 (2): 544–547

2Battin J. 2004: When good animals love bad habitats: ecological traps and the conservation of animal populations. Conservation Biology 18 (6): 1482–1491

3Fahrig L. 2003: Effects of habitat fragmentation on biodiverzity. Annu. Rev. Evol. Syst. 34: 487–515

4Fernández-Juricic E. & Tellería J. L. 2000: Effects of human disturbance on spatial and temporal feeding patterns of Blackbird Turdus merula in urban parks in Madrid, Spain. Bird Study 47: 13–21

5Fuchs R., Škopek J., Formánek J. & Exnerová A. 2002: Atlas hnízdního rozšíření ptáků Prahy. Consult Praha

6Gates E. J. & Gysel L. W. 1978: Avian nest dispersion and fledging success in field – forest ecotones. Ecology 59 (5): 871–883

7Gilroy J. J. & Sutherland W. J. 2007: Beyond ecological traps: perceptual errors and undervalued resources. Trends in Ecology and Evolution 22 (7): 351–356

8Igual J. M., Forero M. G., Gomez T. & Oro D. 2007: Can an introduced predator trigger an evolutional trap in a colonial seabird? Biological Conservation 137: 189–196

9Keeler M. S. & Chew F. S. 2008: Escaping an evolutionary trap: Preference and performance of a native inscet on an exotic invasive host. Oecologia 156: 559–568

10Kokko H. &  Sutherland W. J. 2001: Ecological traps in changing environments: ecological and evolutionary consequences of a behaviourally mediated Allee effect. Evolutionary Ecology Research 3: 537–551

11Kriska G., Malik P., Szivák I. &  Horváth G. 2008: Glass buildings on river banks as “polarized light traps” for mass-swarming polarotactic Caddis Flies. Naturwissenschaften 95: 461–467

12Leston L. F. V. &  Rodewald A. D. 2006: Are urban forests ecological traps for understory birds? An examination using Northern Cardinals. Biological Conservation 131: 566–574

13Manu S., Peach W. &  Cresswell W. 2007: The effects of edge, fragment size and degree of isolation on avian species richness in highly fragmented forest in West Africa. Ibis 149: 287–297

14Meshaka W. E. 1996: Vagility and the Florida distribution of the Cuban Treefrog (Osteopilus septentrionalis). Herpetological Review 27: 37–40

15Miner B. G., Sultan S. E., Morgan S. G., Padilla D. K. & Relyea R. A. 2005: Ecological consequences of phenotypic plasticity. Trends in Ecology and Evolution 20 (12): 685–692

16Møller, A. P. 1991: Clutch size, nest predation and distribution of avian unequal competitors in a patchy environment. Ecology 72 (4): 1336–1349

17Nordby J. C., Cohen A. N. & Beissinger S. R. 2008: Effects of a habitat-altering invader on nesting sparrows: an ecological trap? Biological Invasions 11 (3): 565–575

18Pärt T., Arlt D. & Villard M.-A. 2007: Empirical evidence for ecological traps: a two-step model focusing on individual decisions. Journal of Ornithology 148 (suppl 2): S327–S332

19Ries L. & Fagan W. F., 2003: Habitat edges as potentional ecological trap for an insect predator. Ecological Entomology 28: 567–572

20Ries L. & Sisk T. D., 2004: A predictive model of edge effects. Ecology 85 (11): 2917–2926

21Robertson G. A. & Hutto R. L. 2006: A framework for understanding ecological traps and an evaluation of existing evidence. Ecology 87: 1075–1085

22Shochat E., Patten M. A., Morris D. W., Reinking D. L., Wolfe D. H. & Sherrod S. K., 2005: Ecological traps in isodars: effects of tallgrass prairie management on bird nest success. Oikos 111 (1): 159–169

23Schlaepfer M. A., Runge M. C. & Sherman P. W. 2002: Ecological and evolutionary traps. Trends in ecology and evolution 17 (10): 474–480

 

Pro vložení komentáře se musíte přihlásit.

feed-image RSS

Zajímá Vás biologie, ekologie a evoluce? Pak je internetový vertebratologický portál Vertebratus.cz určený právě pro Vás. V článcích Vás seznámíme s novinkami a zajímavostmi z vědeckého výzkumu genetiky, morfologie i etologie ryb, obojživelníků, plazů, ptáků a savců. Své znalosti si můžete snadno otestovat i prohloubit v našich kvízech. Jsme zde pro Vás - odborníky, profesionály i laické nadšence.

Copyright © 2017 Vertebratus|obnovuje neurony. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software vydaný pod licencí GNU General Public License.