I make a list of the best web hosting comapnies. Buy professional business templates online.

Ze života nejmenšího strakapouda Evropy

rating iconHodnocení uživatelů:  / 7
NejhoršíNejlepší 
date icon Vytvořeno: 30. červenec 2012
Vytisknout
category icon Kategorie: Ekologie author icon Autor: Alena Rulfová

Ekologie - samice strakapouda maléhoVětšina lidí v České republice strakapouda malého (Dendrocopos minor), nejmenšího strakapouda Evropy, vůbec nezná, a to i přesto, že patří mezi běžné, početně stabilní, druhy ptáků1,2. A pokud ho přece jen někdy v životě spatřila, pravděpodobně jej považovala za mládě některého z našich větších strakapoudů, a to strakapouda velkého (Dendrocopos major), strakapouda prostředního (Dendrocopos medius), strakapouda jižního (Dendrocopos syriacus) či strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos). Není se čemu divit. Tento malý druh strakapouda, dorůstá totiž přibližně velikosti  vrabce1, a tak lidské pozornosti uniká.

 

Rožšíření a potrava

Strakapoud malý má palearktický typ rozšíření4. V letech 2001–2003 bylo na základě mapování hnízdního rozšíření ptáků odhadnuto, že v České republice žije okolo 4000 párů strakapouda malého1. Obývá řidší listnaté lesy, případně smíšené lesní porosty1,3. Upřednostňuje lesy bez intenzivního způsobu hospodaření, nebo lesy v minulosti člověkem obhospodařované a poté ponechané přirozené sukcesi7.  Nalézt ho kromě lesů můžeme také v parcích, zahradách a jiných stromových porostech s dostatkem trouchnivějících či uschlých stromů1,3,4. Jedná se o dutinový druh. Pro budování hnízdních dutin preferuje právě mrtvé, případně umírající kmeny4. Svým malým ostrým zobákem vyhledává pod kůrou stromů potravu v podobě larev, kukel a dospělého hmyzu1,4. V zimě pak doplňuje svůj jídelníček také semeny rostlin4.

 

Identifikace v přírodě

Ekologie - strakapoud malý hnízdí ve starých dutinových stromechTéměř všichni strakapoudi žijící v Evropě se vyznačují tím, že nosí buď červené, nebo růžové kalhotky. V ornitologické hantýrce se tak označuje část těla pod ocasem strakapoudů navazující na břicho. Strakapoud malý však červené ani růžové kalhotky nemá a právě tento znak jej, společně s jeho malou velikostí a absencí velkých bílých rameních skvrn, od ostatních strakapoudů jednoznačně odlišuje. Samec má červené temeno, samice bílé1. Pro menší vzrůst strakapouda malého v přírodě spíše přehlídneme. V době toku se však ozývá hlasitým "kikikiki", které se podobá volání poštolky, a právě toto volání všímavého pozorovatele na přítomnost strakapouda malého často upozorní.

 

Samec zastane většinu rodičovské péče

Strakapoud malý patří mezi druhy s velkou mírou monogamie5. Výzkum provedený ve Švédsku ukázal zajímavý fakt, že v monogamních párech samec zajišťuje z velké části stavbu hnízda, dále v průběhu noci inkubaci vajec a rovněž krmení mláďat. Ve dne se pak na inkubaci vajec a péči o mláďata podílejí oba rodiče stejnou měrou. Nicméně často se stane, že samice poslední týden probíhajícího hnízdění mláďata opustí, zatímco samec krmí hladové krky sám, a to až do jejich plného opeření. Poté se samice vrací a opět pomáhá samci s krmením5. Možným vysvětlením vyšší míry investice samců do rodičovské péče se zdá být poměrně velká míra mortality samic strakapoudů malých způsobená vyšším výdejem energie během hnízdění6. Dalším důvodem by mohl být fakt, že páry, které spolu hnízdí více let po sobě, jsou za svou věrnost odměněny lepším reprodukčním úspěchem než páry, které vznikly v daném roce nově5. Je tedy pravděpodobné, že pokud by samec neinvestoval do péče o mláďata více než samice, vyčerpaná samice by hnízdní sezónu nepřežila, což by znamenalo v důsledku nejen odsouzení samce k vychování osiřelých mláďat, ale také ztrátu partnerky pro příští roky hnízdění, a tím i nižší reprodukční úspěch v budoucnu6.

 

Citované zdroje

1Šťastný K., Bejček V. &Hudec K. 2006: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České Republice 2001–2003, Vyd. 1. - Praha: Aventinum

2http://jpsp.birds.cz/vysledky.php?taxon=672

3Smith K. W. 2007: The utilization of dead wood resources by woodpeckers in Britain. Ibis, Volume: 149: 183–192

4Hudec K. &Šťastný K. 2005: Fauna ČR Ptáci 2/II. Academia, Praha

5Wiktander U. 1998: Reproduction and survival in the Lesser Spotted Woodpecker. Effects of life history, mating system and age. PhD thesis, Dept. of Ecology, Lund University, Sweden

6Wiktander U., Olsson O. &Nilsson Sven G. 2000: Parental care and social mating system in the Lesser Spotted Woodpecker Dendrocopos minor.  J. Avian Biol., Volume 31: 447–456

7Angelstam P., Breuss M., Mikusinski G., Stenstrom M., Stighall K. &Thorell D. 2002: Effects of forest structure on the presence of woodpeckers with different specialisation in a landscape history gradient in NE Poland. Avian landscape ecology: pure and applied issues in the large-scale ecology of birds. Proceedings of the eleventh annual. IALE(UK) conference, University of East Anglia, UK, 10–13 September: 25–38

 

Pro vložení komentáře se musíte přihlásit.

feed-image RSS

Zajímá Vás biologie, ekologie a evoluce? Pak je internetový vertebratologický portál Vertebratus.cz určený právě pro Vás. V článcích Vás seznámíme s novinkami a zajímavostmi z vědeckého výzkumu genetiky, morfologie i etologie ryb, obojživelníků, plazů, ptáků a savců. Své znalosti si můžete snadno otestovat i prohloubit v našich kvízech. Jsme zde pro Vás - odborníky, profesionály i laické nadšence.

Copyright © 2017 Vertebratus|obnovuje neurony. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software vydaný pod licencí GNU General Public License.