I make a list of the best web hosting comapnies. Buy professional business templates online.

Kdo převezme roznášku semen?

rating iconHodnocení uživatelů:  / 6
NejhoršíNejlepší 
date icon Vytvořeno: 25. červen 2012
Vytisknout
category icon Kategorie: Ekologie author icon Autor: Radomír Dohnal

Biologie - slon indickýProbíhající mizení zástupců jednotlivých skupin velkých zoochorních „přenašečů semen“ může vyústit k rozpadu strukturální integrity a narušení biodiverzity tropických lesů na jihovýchodě Asie. Velcí býložravci, převážně sloni a nosorožci, totiž v ekosystému tropů hrají jakousi roli zahradníků. Dnes se bohužel jejich počty snížily natolik, že funkci roznašečů již nemohou zastávat naplno. Otázkou tedy je, kdo za ně tuto „roznášku“ převezme?

Devadesáti metrů dorůstající stromy v lese vytvářejí přirozenou bariéru proti poryvům větru, semena rostlin tak mají mnohem menší šanci šířit se pomocí anemochorie. Jsou pak závislá spíše na zoochorii, tedy na působení živočichů, které je buď na své srsti či v zažívacím traktu přenášejí dále od mateřské rostliny. Řada rostlin se na tento druh přenosu semen specializovala a je na něm do značné míry závislá1.

 

 

Význam velkých herbivorů 

„Rostliny v pralese potřebují velká herbivorní zvířata, která jsou schopná pozřít plody, ve svém těle je transportovat a následně vyloučit jejich neporušená semena,“ potvrzuje Luis Santamaría, jeden ze spoluautorů studie zkoumající právě vliv velkých herbivorů na diverzitu tropického pralesa. Sloni a nosorožci v takovém modelu hrají roli skutečných transportních kontejnerů na semena. Jsou totiž schopni nést velké množství malých i velkých semen na velké vzdálenosti, čímž propojují jednotlivé populace ve fragmentovaných oblastech2.

Nicméně ztráta přirozeného prostředí, vedoucí k rozpadu biotopů, v posledních desetiletích způsobila, že se pomalu pohybující velcí herbivoři stávají velmi zranitelnými3. Například původní areál výskytu ohroženého slona indického (Elephas maximus) v jihoasijské domovině se zmenšil o 95 %4. Zbývající nosorožce odpočítáváme doslova na prstech – na dvě stě kriticky ohrožených nosorožců sumaterských (Dicerorhinus sumatrensis) a na padesát nosorožců jávských (Rhinoceros sondaicus)5 už nemůže zastupovat významnou roli šiřitelů semen v plném rozsahu. Vracíme se tedy k úvodnímu dotazu – kdo by mohl slony a nosorožce při jejich pravidelné roznášce zastoupit?

 

 

Není herbivor jako herbivor...

V úvahu by mohl připadnout poměrně hojně rozšířený, příliš nelovený, až 350 kilogramů vážící tapír čabrakový (Tapirus indicus)6. Výsledky práce badatelů bohužel ukazují, že s tapíry jsme na špatné adrese. Na bázi telemetrických pozorování a pokusů s klíčivostí jednotlivých „přenášených“ semen nezastávají totiž potřebnou ekologickou úlohu podle původního očekávání7.Při srovnání zoochorického potenciálu tlustokožců a tapírů vyšlo najevo, že tapíři většinu plodů sežvýkají a rozkoušou, čímž znehodnocují transportovaná semena. Z devíti skupin semen (například mango, papája, durian, dilenie indická) úspěšně vyloučí z traktu jen 8 %, zbytek stráví. Oproti tomu sloni dokáží vyloučit až 75 % pozřených semen, z nichž celých 65 % následně úspěšně vyklíčí8.

 

Změny v ekosystému budou nenávratné 

Pokud současní mega-herbivoři9 zmizí, nenávratně se tím promění i celé ekosystémy, protože jejich roli nemůže nikdo efektivně zastoupit,“ tvrdí Ahimsa Campos-Arceiz, hlavní autor výše zmíněné studie. Následkem bude pravděpodobně rapidní změna struktury podrostu pralesa a  vymizení druhů živočichů na tyto podrosty vázaných. Těžká semena některých druhů rostlin nebudou schopna bez pomoci nosorožců a slonů kolonizovat lokality ve větší vzdálenosti. V konečném důsledku to povede ke komplexní proměně struktury pralesů a k nenahraditelné ztrátě biologické diverzity. Tento model byl vytvořen na základě znalostí vývoje flóry v pozdním Pleistocénu v neotropické oblasti po vyhynutí posledního, 320 kilogramů vážícího, herbivora10, kdy zatímco rostliny se semeny většími než 4 cm „zakotvily“ na místě, ty se semeny většími než 10 cm se brzy staly anachronismem11.

 

Existuje řešení této neradostné situace? Podle autorů studie je jediným uspokojivým řešením skutečně důsledná ochrana populace nosorožců a slonů, případně jejich cílená repatriace do lokalit, odkud vymizeli.

 

Citované zdroje

1Gautier-Hion A., Duplantier J. M., Quris R., Feer F., Sourd C., Decoux J. P., Dubost G., Emmons L., Erard C., Hecketsweiler P., Moungazi A., Roussilhon C. &Thiollay J. M. 1985. Fruit characters as a basis of fruit choice and seed dispersal in a tropical forest vertebrate community. Oecologia 65: 324337

2Trakhtenbrot A., Nathan R., Perry G., & Richardson D. M. 2005. The importance of long-distance dispersal in biodiversity conservation. Diversity Distrib. 11:173181

3Redford, K. H.1992. The empty forest. Bioscience 42: 412422

4Fernando, P. & Leimgruber P. 2011. Asian elephants and dry forests. In McShea W. J., Davies S. J., Phumpakphan N., & Pattanavibool A. (Eds.). The Ecology and Conservation of Seasonally Dry Forests in Asia. Smithsonian Institution Scholarly Press, Washington, DC

5IUCN 2009. IUCN Red List of Threatened Species. Version 2009. 2. http://www.iucnredlist.org.

6Kawanishi K., Sunsquist M. & Othman S. 2002. Malayan tapirs (Tapirus indicus): Far from extinction in a Malaysian rainforest. Tapir Conserv. 11: 2227

7Williams K. D. & Petrides G. A. 1980. Browse use, feeding-behavior, and management of the Malayan tapir. J. Wildl. Manage. 44: 489494

8Campos-Arceiz A., Larrinaga A. R., Weerasinghe U. R., Takatsuki S., Pastorini J., Leimgruber P., Fernando P. & Santamaria L. 2008. Behavior rather than diet mediates seasonal differences in seed dispersal by Asian elephants. Ecology 89: 26842691

9Hansen M. C., Stehman S. V., Potapov P. V., Loveland T. R., Townshend J. R. G., Defries R. S., Pittman K. W., Arunarwati B., Stolle F., Steininger M. K., Carroll M. & Dimiceli C. 2008. Humid tropical forest clearing from 2000 to 2005 quantified by using multitemporal and multiresolution remotely sensed data. Proc. Natl. Acad. Sci. USA. 105: 94399444

10Koch P. L. & Barnosky A. D. 2006. Late quaternary extinctions: State of the debate. Annu. Rev. Ecol. Evol. Syst. 37:215250

11Guimaraes P. R., Galetti M. & Jordano P. 2008. Seed dispersal anachronisms: Rethinking the fruits extinct megafauna ate. PLoS One 3 (3): e1745


Podle článku uveřejněného 11. 5. 2012 na serveru Phys.org, pod názvem „Absence of Elephants and Rhinoceroses Reduces Biodiversity in Tropical Forests“.

originální název separátu: Campos-Arceiz, Ahimsa; Traeholt, Carl; Jaffar, Razak; Santamaría, Luis; Corlett, Richard T. 2012: Asian Tapirs Are No Elephants When It Comes To Seed Dispersal. Biotropica 44(2): 220–227

 

Pro vložení komentáře se musíte přihlásit.

feed-image RSS

Zajímá Vás biologie, ekologie a evoluce? Pak je internetový vertebratologický portál Vertebratus.cz určený právě pro Vás. V článcích Vás seznámíme s novinkami a zajímavostmi z vědeckého výzkumu genetiky, morfologie i etologie ryb, obojživelníků, plazů, ptáků a savců. Své znalosti si můžete snadno otestovat i prohloubit v našich kvízech. Jsme zde pro Vás - odborníky, profesionály i laické nadšence.

Copyright © 2017 Vertebratus|obnovuje neurony. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software vydaný pod licencí GNU General Public License.