I make a list of the best web hosting comapnies. Buy professional business templates online.

Ropucha obrovská, téměř pohádkový tvor Filipín

rating iconHodnocení uživatelů:  / 1
NejhoršíNejlepší 
date icon Vytvořeno: 15. květen 2012
Vytisknout
category icon Kategorie: Ekologie author icon Autor: Alena Rulfová

Ekologie - ropucha obrovskáSouostroví Filipíny sestávající z více než 7 000 ostrovů9 leží v Indo-malajském biogeografickém regionu, konkrétně pak částečně ve Filipínském subregionu (filipínské ostrovy a ostrůvky kromě západně položeného ostrova Palawanu) a částečně v Sundském subregionu (Palawan a přilehlé ostrůvky)13. Souostroví vzniklo vlivem sopečné činnosti10 a řadí se mezi místa s největší biologickou rozmanitostí a nejvyšším stupněm endemismu na celém světě9. Vyskytuje se zde více než 518 druhů endemických obratlovců a kolem 5 800 druhů endemických rostlin11.

Jedním z druhů, který sice nepatří mezi endemity, či druhy vzácné, ale který je zajímavý svým původem, vzhledem i funkcí v ekosystému, je ropucha obrovská (Bufo marinus).

  

Filipínský zlobr 

Domovinou ropuchy obrovské je Jižní a Střední Amerika3. Jedná se o druh, který byl na Filipíny introdukován z Havaje, a to již v roce 19342. Lidé tohoto zeleného obra na Filipínách, stejně jako kupříkladu v Austrálii, vysadili záměrně – s nadějí, že pomůže zlikvidovat škůdce cukrové třtiny3. Bohužel, nejen že se coby bojovník proti rychle se šířícímu škůdci neosvědčil, ale sám se začal velice rychle množit, čímž se proměnil namísto v prince v nečekanou hrozbu4. Nyní žije ropucha obrovská kromě Palawanu a přilehlých ostrůvků téměř na celých Filipínách4.

 

Riziko pro kořist i predátory 

Ropucha obrovská je spíše nížinný druh ropuchy, který dosahuje velikosti až 23 cm, přičemž samci jsou vždy větší nežli samice1,7. Obývá v podstatě všechny druhy biotopů, nejvyšší početnosti však dosahuje, žije-li v blízkosti lidí1,7. Živí se především bezobratlými organismy, z nichž převládají mravenci a brouci1. Rozmnožuje se v dočasných, tedy vysychajících, vodních plochách. Proces rozmnožování probíhá tak, že samec nejprve přiláká družku hlasitým voláním a poté se na ní pomocí ztluštěnin na palcích zachytí a vytvoří s ní spojení, které se nazývá amplexus. Oplození je vnější12 , čili samice nejdříve naklade vajíčka, na které posléze samec vypustí spermie. Ropucha obrovská se ve volné přírodě dožívá až pěti let7.

Ekologie - ropuchy obrovské disponují i masivními jedovými žlázamiVšechna vývojová stadia ropuchy obrovské obsahují steroidní toxiny, a jsou tudíž jedovatá pro případné predátory5. Z přehledu5 shrnujícího výsledky různých výzkumů zabývajících se vlivem těchto zelených obrů na populace australských živočichů však vyplývá, že žádný domácí predátor dosud v důsledku obliby obřích ropuších stehýnek nevyhynul. Někteří se této potravě naučili vyhýbat, zatímco jiní ji pojídají pouze s mírou5. Pozitivní zprávou rovněž je, že od doby introdukce ropuchy obrovské na nové místo, míra toxicity, co se týče druhu jako takového, pravděpodobně neustále klesá, a to v pozitivní korelaci se zmenšující se velikostí těla (a tedy i jedových žláz). Klesající míra toxicity je vysvětlována genetickými mutacemi v důsledku inbreedingu v málo početné zakládající populaci6.

Ani pro populace své kořisti (zejména hmyzu4) běžně ropucha obrovská nepředstavuje nezvladatelné nebezpečí. Někdy sice může být poněkud nenasytná, ale většinou její chuť k jídlu nepřevyšuje apetit domácích druhů žab. Problém může nastat v období sucha, kdy se ropucha obrovská stahuje ve větším množství k vysychajícím vodním plochám, ve kterých jednak loví bezobratlé živočichy, ale ve kterých se rovněž daří jejímu rozmnožovacímu procesu. Mnohé australské žáby, které se rovněž živí bezobratlými totiž nejsou v období sucha aktivní, a lovená kořist tak nemusí být evolučně adaptována na žabí útok v tomto čase5.

 

Situace na Filipínách 

O ropuše obrovské je známo zejména to, že patří mezi introdukované druhy žab, které snadno prospívají jak v prostředí narušeném člověkem, tak i v primárním pralese, a velice rychle se množí4. Bylo zjištěno, že konkuruje několika druhům filipínských žab, neboť žije, rozmnožuje se a pokládá snůšku na stejných místech2. Zároveň se objevuje názor, že může být příčinou poklesu početnosti populací žab žijících ve městě8. Obecně však vliv ropuchy obrovské na filipínskou přírodu není zatím příliš dobře zdokumentován4.

 

Citované zdroje 

1Zug G. R. & Zug P. B. 1979: The Marine Toad, Bufo marinus: A Natural History Resume of Native Populations. Smithsonian Contributions to Zoology. Volume 284, Issue 284: 1–58

2Joshi R. C. 1989: Invasive alien species (IAS): Concerns and status in the Philippines. Water,1–23

3Easteal S. 1981: The history of introductions of Bufo marinus (Amphibia: Anura); a natural experiment in evolution. Biological Journal of the Linnean Society. Volume 16, Issue 2:  93115

4Diesmos A. C., Diesmos M. L. & Brown R. M. 2006: Status and Distribution of Alien Invasive Frogs in the Philippines. Journal of Environmental Science and Management, Philippines. Volume 9: 41–53

5Shine R. 2010: The Ecological Impact of Invasive Cane Toads (Bufo marinus) in Australia. Quarterly Review of Biology, Volume 85, Issue 3: 253291

6Phillips Ben L. & Shine R. 2005. The morphology, and hence impact, of an invasive species (the cane toad, Bufo marinus): changes with time since colonisation. Animal Conservation. Volume 8, Issue 4: 407–413

7http://online-field-guide.com/Chaunusmarinus.htm. Citováno dne 28. 3. 2012

8Invasive Alien Species Resource Directory 2002: Special reports: country reports on invasive alien species

9Warburton T. 2009: The Philippine Owl Conservation Programme: why is it needed? Volume 97,  Issue  Special Issue: 429­­–438

10Esselstyn J. A., Widmann P. &Heaney L. R. 2004: The mammals of Palawan Island, Philippines. Proceedings of the Biological Society of Washington, Volume: 117: 271–302

11BrooksT. M., MittermeierR. A., Mittermeier C. G., Da Fonseca G. A. B., Rylands A. B., Konstant W. R., Flick P., PilgrimJ., Oldfield S., MaginG. &Hilton-Taylor C. 2002: Habitat Loss and Extinction in the Hotspots of Biodiversity. Conservation Biology. Volume 16, Issue 4: 909–923

12http://el.erdc.usace.army.mil/ansrp/ANSIS/html/bufo_marinus_linnaeus_1758_cane_toad.htm. Citováno dne 14. 4. 2012

13Pierre-Olivier A. 2012: Pleistocene and Holocene rhinocerotids (Mammalia, Perissodactyla) from the Indochinese Peninsula. Comptes Rendus Palevol. Volume 11, Issue 2-3: 159168

 

Pro vložení komentáře se musíte přihlásit.

feed-image RSS

Zajímá Vás biologie, ekologie a evoluce? Pak je internetový vertebratologický portál Vertebratus.cz určený právě pro Vás. V článcích Vás seznámíme s novinkami a zajímavostmi z vědeckého výzkumu genetiky, morfologie i etologie ryb, obojživelníků, plazů, ptáků a savců. Své znalosti si můžete snadno otestovat i prohloubit v našich kvízech. Jsme zde pro Vás - odborníky, profesionály i laické nadšence.

Copyright © 2017 Vertebratus|obnovuje neurony. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software vydaný pod licencí GNU General Public License.