Zkušeností k odvaze? |
Číst dál |
Created on 04 November 2012
|
|
Category: Etologie
|
Written by Dana Ježová
|
Všechna zvířata se ve svém přirozeném prostředí neustále setkávají s řadou různých podnětů, na které musí být schopna adekvátně a pohotově reagovat. A to zejména v případě, jsou-li pro ně tyto podněty nové a doposud zcela neznámé. Novinek v životním prostředí každého jedince existuje celá řada. V potravní ekologii to může být například vzhled nové kořisti, v souvislosti s migračním chovaním kontakt s neznámými biotopy, anebo také náhlé změny v prostředí způsobené činností člověka.
Nové podněty mohou u zvířat vyvolávat rozdílné reakce. Jedinci se mohou k novému předmětu buď rychle a ochotně přiblížit, ignorovat jej, nebo se mu naopak ze strachu vyhýbat1. Takováto negativní (vyhýbavá) reakce na nové podněty se označuje jako neofobie.
Neofobie je definována jako odmítání objektů nebo jiných aspektů životního prostředí výhradně proto, že se s nimi jedinec doposud nesetkal a že se výrazně odlišují od všeho, s čím byl konfrontován ve své minulosti. Neofobie se projevuje zejména váháním jedince přiblížit se k novému objektu, a je tedy spojena s fyziologickými a behaviorálními projevy strachu1.
Neofobie z nové potravy se vyznačuje váháním přiblížit se k neznámému potravnímu objektu a začít s ním manipulovat. Tento druh fobie byl definován jako krátkodobá reakce trvající v řádu minut, respektive několika předložení5. Za její překonání se považuje první manipulace s novou kořistí, přičemž u kuřat a mladých krocanů bylo zjištěno, že zkušeností s diverzifikovanou potravou se míra neofobie snižuje3,4,6. Odmítá-li jedinec novou potravu konzumovat i poté, co strach z ní překoná, mluvíme u něj dále o jevu, který se označuje jako potravní konzervatismus5.
Termoreceptory hadů – k čemu skutečně slouží? |
Timáliovci: rodina na prvním místě |
| Category: Morfologie | Category: Etologie |
Termoreceptory se nacházejí na hlavě v podobě jamek či štěrbin umístěných ventrálně mezi očima a nosními dírkami. Každá ze štěrbin se skládá z otvoru o průměru 1–3 mm a rozšiřuje se interně v houbovitou dutinu nepravidelného tvaru. Tepelné záření, které vstupuje do dutiny ohřívá membrány, z nichž každá obsahuje několik tisíc receptorů, které reagují na velmi malé změny teploty o velikosti již 0.003°C.1 Receptory jsou pomocí boční sestupné dráhy trojklanného nervu propojeny s mozkem. Vzruch je předzpracován v míše (pouze u chřestýšů), kde se zaostřuje obraz2, který je následně prostorově mapován ve zrakovém centru a sloučen s vizuálními signály3. Receptory jsou tedy jednotlivé buňky, které jsou vysoce prokrvené a inervované. Účelem cév, kromě poskytování kyslíku, je co nejrychlejší zchlazení těchto receptorů, čili jejich neutralizace poté, co byly z podnětu vyhřívané tepelným zářením. Nebýt těchto cév, byly by receptory neustále drážděny. |
Při bližším sledování se však ukázalo, že zatímco někteří se mohou doslova přetrhnout, aby nakrmili cizí mláďata, jiní se starají spíše sami o sebe a mláďata krmí jen sporadicky1. Jak to tedy s péčí o mláďata a nezištnou pomocí u timáliovců vlastně je? |
Aguti, prospěšní pralesní zloději |
|
| Category: Ekologie | |
„Otázka je poměrně jednoduchá, její řešení však už nikoliv,“ shrnuje podstatu problému Roland Kays, zoolog ze Severokarolínského muzea (North Carolina Museum of Natural Sciences), který se na výzkumu soudobého mechanismu disperse semen podílel. „Jak dokázaly těch deset tisíciletí přežít rostliny za podmínek, kdy již neměly své obvyklé šiřitele semen? Bez mastodontů a slonům podobným tvorům se zdá být nemožné, že by nějaký jiný tvor dokázal přesouvat velká semena na velké vzdálenosti. Byla to jedna z hádanek moderní ekologie a my už nyní známe řešení.“ |
|
Přihlášení
Časopis Vertebratus.cz
Kvízová otázka z letáku!
Zajímá nás, jakým směrem máme Vertebratus.cz dále vést a proto se Vás ptáme: čtete na webu Vertebratus.cz raději články o domácím nebo o zahraničním výzkumu?
Total votes: 33
