Category: Ekologie
|
Written by Kateřina Tvardíková
|
Již první lidé pohybující se krajinou jistě zaregistrovali, že zatímco některé organismy mohou sesbírat či ulovit jen vysoko v horách, s jinými se naopak setkávají pouze v nížinách. Nejspíše proto se studie zabývající se složením společenstev podél výškových gradientů objevily hned se začátky prvních biogeografických studií v 18. století1. Téměř před dvěma staletími jsme tak získali „přesný“ popis rozložení druhové bohatosti podél výškových i latitudinálních gradientů. Druhová bohatost klesající rovnoměrně s nadmořskou výškou byla tehdy vysvětlována mnohými faktory, například dostupností energie, produktivitou prostředí či různými geometrickými efekty2,3.
Register to read more...