I make a list of the best web hosting comapnies. Buy professional business templates online.

Cesta k počátkům: po stopách žabí chytridiomykózy

rating iconHodnocení uživatelů:  / 2
NejhoršíNejlepší 
date icon Vytvořeno: 30. červen 2012
Vytisknout
category icon Kategorie: Molekulární biologie author icon Autor: Radomír Dohnal

Biologie - muzejní exponát z roku 1896Batrachochytrium dendrobatidis (BD) je smrtící patogen, který způsobuje plísňové onemocnění – chytridiomykózu – decimující populace žab prakticky ve všech místech jejich výskytu1. Poprvé byla jeho přítomnost zaznamenána v roce 19982. Dnes je tímto onemocněním přímo ohroženo na 200 druhů. BD vyvolává zesílený růst pokožky obojživelníků, což narušuje jejich osmoregulační systém a v konečném důsledku vede k jejich udušení, protože jsou závislí na kožním dýchání3. Obecně je přítomnost BD považována za jedno ze šesti největších rizik, kterému žabí populace celosvětově čelí4. Dodnes ale není prakticky jasné, odkud se toto onemocnění vzalo, respektive proč se začalo projevovat tak ničivě až nyní.

Katy Richards-Hrdlicka, doktorandka z Yaleské univerzity, se rozhodla vysledovat kořeny houbového onemocnění netradičním způsobem. Vydala se na cestu časem, daleko před léta prvního záznamu prokázaného výskytu. Využila přístupu k muzejním sbírkám obojživelníků v USA, kde provedla sérii kožních stěrů na exponátech naložených v lihu a ve formalínu. Obecně se formalín považoval za látku, která při dlouhodobé expozici ničí DNA, ale i tak se Richards-Hrdlicka podařilo zaznamenat výskyt latentního patogenu u vzorků pocházejících z roku 1963. Celkem provedla stěry u 164 exponátů, pozitivní nález zaznamenala u 37 „historických“ exponátů6.

 

qPCR odhalila nejstarší známý výskyt patogenu 

K odhalení přítomnosti DNA chytridiomycet ve stěrech byla užita velmi citlivá metoda kvantitativní polymerázové řetězové reakce (qPCR), která dokázala s vysokou přesností určit výskyt u vzorků, které si naložené ve formalínových sbírkách poležely i 50 let. Již po devíti testovacích experimentech, během kterých se s úspěchem prokázala účinnost této metody, si Katy Richards-Hrdlicka uvědomila, že „statisíce naložených vzorků v přírodních sbírkách po celém světě prakticky jen čekají na určení přítomnosti BD.“ A k tomu dodává:: „Bude možno stanovit konkrétní datum a čas, kdy se BD poprvé skutečně objevilo, a pomůže s určením příčiny a predikce vývoje tohoto onemocnění.“

I přestože v historických vzorcích našla Richards-Hrdlicka první známky BD u šesti skokanů křiklavých (Lithobates clamitans) z roku 19635, destruktivní účinek chytridiomykózy se u tohoto druhu zatím ještě zásadně neprojevil. Frekvence výskytu BD a chytridiomykózy je totiž dlouhodobě nestabilní a v různých lokalitách můžeme u stejných druhů sledovat různou virulenci. Ve státě Connecticut, kde badatelka svou práci zahájila terénní aplikací metody, je dnes infikováno na 30 % veškerých žab, ale jen u malé části z nich se dosud onemocnění projevilo. Snaha rozpoznat a identifikovat hlubší molekulární uspořádání a genetické změny ve vývoji BD napříč časem je tedy na místě.

 

Účinná metoda, která umožňuje nedestruktivním způsobem odebírat vzorky z obojživelníků naložených v lihu či formalínu ke zjištění přítomnosti BD, je tedy na světě. Přírodovědecká muzea prezentují dohromady 11 milionů žab, což je jistě dostatečný základ pro konkrétní výzkum. Otázkou je, jak s těmito informacemi vědci naloží, aby se jim podařilo zastavit neviditelného škrtiče, který ohrožuje třetinu všech světových druhů obojživelníků.

 

Citované zdroje 

1Berger L., Speare R., Daszak P., Green D. E., Cunningham A. A., Goggin C. L., Slocombe R., Ragan M. A., Hyatt A. D., McDonald K. R., Hines H. B., Lips K. R., Marantelli G. &Parkes H. 1998: "Chytridiomycosis causes amphibian mortality associated with population declines in the rain forests of Australia and Central America". Proceedings of the National Academy of Science, USA 95 (15): 9031–6

2Berger L., Speare R. & Kent A. 2000: Diagnosis of chytridiomycosis in amphibians by histologic examination. Zoos’ Print Journal, 15: 184–190

3Piotrowski, J. S., Annis, S. L. & Longcore, J. E. 2004: Physiology of Batrachochytrium dendrobatidis, a chytrid pathogen of amphibians. Mycologia, 96: 9–15

4Collins J. P. & Storfer A. 2003: Global amphibian declines: sorting the hypotheses. Diversity andDistributions, 9: 89–98

5Richards-Hrdlicka K. 2012: Extracting the Amphibian Chytrid Fungus from Formalin-fixed Specimens. Methods in Ecology and Evolution (schváleno do tisku)

 

Podle článku, uveřejněného 20. 6. 2012 na serveru ScienceDaily pod názvem Preserved Frogs Hold Clues to Deadly Pathogen“.

originální název separátu: Katy Richards-Hrdlicka 2012: Extracting the Amphibian Chytrid Fungus from Formalin-fixed Specimens. Methods in Ecology and Evolution (schváleno do tisku)

 

Pro vložení komentáře se musíte přihlásit.

feed-image RSS

Zajímá Vás biologie, ekologie a evoluce? Pak je internetový vertebratologický portál Vertebratus.cz určený právě pro Vás. V článcích Vás seznámíme s novinkami a zajímavostmi z vědeckého výzkumu genetiky, morfologie i etologie ryb, obojživelníků, plazů, ptáků a savců. Své znalosti si můžete snadno otestovat i prohloubit v našich kvízech. Jsme zde pro Vás - odborníky, profesionály i laické nadšence.

Copyright © 2017 Vertebratus|obnovuje neurony. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software vydaný pod licencí GNU General Public License.