I make a list of the best web hosting comapnies. Buy professional business templates online.

Zkušeností k odvaze?

rating iconHodnocení uživatelů:  / 7
NejhoršíNejlepší 
date icon Vytvořeno: 4. listopad 2012
Vytisknout
category icon Kategorie: Etologie author icon Autor: Dana Ježová

Sýkora modřinka (Cyanistes caeruleus; foto: Dana Ježová)Všechna zvířata se ve svém přirozeném prostředí neustále setkávají s řadou různých podnětů, na které musí být schopna adekvátně a pohotově reagovat. A to zejména v případě, jsou-li pro ně tyto podněty nové a doposud zcela neznámé. Novinek v životním prostředí každého jedince existuje celá řada. V potravní ekologii to může být například vzhled nové kořisti, v souvislosti s migračním chovaním kontakt s neznámými biotopy, anebo také náhlé změny v prostředí způsobené činností člověka.

Nové podněty mohou u zvířat vyvolávat rozdílné reakce. Jedinci se mohou k novému předmětu buď rychle a ochotně přiblížit, ignorovat jej, nebo se mu naopak ze strachu vyhýbat1. Takováto negativní (vyhýbavá) reakce na nové podněty se označuje jako neofobie.

Neofobie je definována jako odmítání objektů nebo jiných aspektů životního prostředí výhradně proto, že se s nimi jedinec doposud nesetkal a že se výrazně odlišují od všeho, s čím byl konfrontován ve své minulosti. Neofobie se projevuje zejména váháním jedince přiblížit se k novému objektu, a je tedy spojena s fyziologickými a behaviorálními projevy strachu1.

Neofobie z nové potravy se vyznačuje váháním přiblížit se k neznámému potravnímu objektu a začít s ním manipulovat. Tento druh fobie byl definován jako krátkodobá reakce trvající v řádu minut, respektive několika předložení5. Za její překonání se považuje první manipulace s novou kořistí, přičemž u kuřat a mladých krocanů bylo zjištěno, že zkušeností s diverzifikovanou potravou se míra neofobie snižuje3,4,6. Odmítá-li jedinec novou potravu konzumovat i poté, co  strach z ní překoná, mluvíme u něj dále o jevu, který se označuje jako potravní konzervatismus5.

 

Která z našich sýkor je nejbojácnější?

Jak již název celého článku napovídá a jak jistě každý z nás zná z vlastního života, zejména pozitivní zkušenosti posouvají jedince k odvážnějšímu přístupu jak k novým věcem, tak i ke zcela neznámým situacím. Ne jinak je tomu i u dospělých sýkor, které se, nuceny obstát a přežít ve svém životním prostředí, na základě již z přírody nabytých zkušeností mezi sebou v přístupu k nové potravě téměř neliší. Naproti tomu u mláďat našich středoevropských druhů sýkor byla zjištěna různá míra vrozené opatrnosti vůči nové a aposematické kořisti, jež byla pro ně také doposud zcela neznámá2. Na základě těchto poznatků jsme chtěli zjistit, zda příčinou této vrozené opatrnosti může být u jednotlivých druhů sýkor různou mírou se projevující neofobie. A jestli je možné jejich následnou zkušeností s různorodou potravou míru neofobie k nové potravě u ptáčat vybraných druhů sýkor snížit.

 

Deaktivace neofobie 

Mláďata sýkory uhelníčka (Periparus ater) mají nižší míru neofobie (foto: Dana Ježová)Ručně odchovaná mláďata sýkor koňader (Parus major), sýkor modřinek (Cyanistes caeruleus) a sýkor uhelníčků (Periparus ater) jsme podrobili třem různým experimentům. V prvním experimentu vedla předchozí zkušenost se žlutě, zeleně a modře nabarvenou larvou potemníka moučného (Tenebrio molitor) k deaktivaci neofobie ze stejné kořisti červené barvy. Latence první manipulace s novou potravou se u všech testovaných druhů výrazně zkrátily. Ve druhém experimentu byla testována reakce ptáčat na novou, modře zbarvenou potravu doposud neznámého tvaru, a to larvu cvrčka domácího (Acheta domestica). Zatímco u mláďat koňader a uhelníčků, která měla předchozí zkušenost s červeně zbarveným červem, se latence první manipulace s cvrčkem prokazatelně zkrátily, mláďata modřinek modrého cvrčka i po předchozí zkušenosti s jinou potravou nadále odmítala. Třetí experiment byl zaměřen na testování neofobie z aposematické červeno-černě zbarvené ploštice, a to ruměnice pospolné (Pyrrhocoris apterus). Mláďata koňader a uhelníčků, která měla předchozí zkušenost pouze s modrým cvrčkem, se aposematické ruměnici vyhýbala daleko více nežli ptáčata, která měla ještě navíc zkušenost smoučnými červy červené barvy. Naše výsledky mimo jiné ukazují, že červená barva jako součást vzoru aposematické ploštice by u nezkušených mláďat sýkor mohla vyvolávat neofobii z takto zbarvené kořisti.

Celkově můžeme shrnout, že u mláďat sýkor existují mezidruhové rozdíly v přístupu k nové a aposematické potravě i po předchozí zkušenosti s různorodou potravou. Tato zkušenost snižuje míru neofobie z neznámé kořisti nové barvy a známého tvaru u mláďat všech testovaných druhů sýkor. Má-li však kořist kromě nové barvy také neznámý tvar, neofobie z tohoto typu kořisti se sníží pouze u mláďat sýkor koňader a uhelníčků. Mláďata modřinek se tedy vyznačují vyšší mírou opatrnosti než mláďata ostatních testovaných druhů sýkor.

 

Základní poznatky o projevech a důsledcích neofobie u zvířat mohou mít dále široké uplatnění například v komerčním chovu drůbeže, výzkumu výstražného zbarvení živočichů, ale hlavně také v ochraně vzácných, potravně a habitatově specializovaných druhů.

 

Citované zdroje

1Greenberg R. & Mettke-Hofmann C. 2001: Ecological aspects of neophobia and neophilia in birds. Current Ornithology, Vol 16, 16, 119–178

2Exnerova A., Stys P., Fucikova E., Vesela S., Svadova K., Prokopova M., Jarosik V., Fuchs R. & Landova E. 2007: Avoidance of aposematic prey in European tits (Paridae): learned or innate? Behavioral Ecology, 18, 148–156

3Jones R. B. 1986: Responses of domestic chicks to novel food as a function of sex, strain and previous experience. Behavioural Processes, 12, 261–271

4Lecuelle S., Leterrier C., Chagneau A., Laviron F., Lescoat P., Bastianelli D., Bertin A. & Bouvarel I. 2011: Experience with a variety of feed colours reduces feed neophobia in the turkey. Applied Animal Behaviour Science, 135, 78–85

5Marples N. M. & Kelly D. J. 1999: Neophobia and dietary Conservatism: Two distinct processes? Evolutionary Ecology, 13, 641–653

6Marples N. M., Quinlan M., Thomas R. J. & Kelly D. J. 2007: Deactivation of dietary wariness through experience of novel food. Behavioral Ecology, 18, 803–810

 

Pro vložení komentáře se musíte přihlásit.

feed-image RSS

Zajímá Vás biologie, ekologie a evoluce? Pak je internetový vertebratologický portál Vertebratus.cz určený právě pro Vás. V článcích Vás seznámíme s novinkami a zajímavostmi z vědeckého výzkumu genetiky, morfologie i etologie ryb, obojživelníků, plazů, ptáků a savců. Své znalosti si můžete snadno otestovat i prohloubit v našich kvízech. Jsme zde pro Vás - odborníky, profesionály i laické nadšence.

Copyright © 2017 Vertebratus|obnovuje neurony. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software vydaný pod licencí GNU General Public License.