I make a list of the best web hosting comapnies. Buy professional business templates online.

Makaci a lidé – tak trochu podivný vztah

rating iconHodnocení uživatelů:  / 2
NejhoršíNejlepší 
date icon Vytvořeno: 10. září 2012
Vytisknout
category icon Kategorie: Etologie author icon Autor: Alena Rulfová

Biologie - Makak magot s mládětemMakak (Macaca sp.) vypadá na první pohled jako plyšák, s nímž máte chuť se pomazlit. Ovšem jen do okamžiku, kdy se na vás začne vrhat s vyceněnými zuby a kdy se bude snažit ukrást vám z batohu či z ruky jídlo, které jste si neprozřetelně vybalili. Je však třeba zdůraznit, že s tímto chováním se můžete setkat pouze u těch populací makaků, které jsou silně ovlivněné přítomností člověka (zvláště turistů). Makaci žijící v divoké přírodě, v níž přicházejí s člověkem do styku jen zřídka, takto nejednají,  ti se naopak lidem spíše vyhýbají. Hlavní příčinou rozdílného počínání si obou populací je samozřejmě nerozumný projev nás, lidí.

Makaci představují široce rozšířený druh primátů. Přirozený výskyt makaků je znám od východního a severního Japonska až po Maroko na severu Afriky, kde však žije jen jediný, pro nás zřejmě nejznámější, druh makaka, a to makak magot (Macaca sylvanus). Makaci obývají, na rozdíl od jiných druhů primátů, velmi rozličné klimatické oblasti. V současné době je zaznamenáno minimálně 20 různých druhů makaků2. 

 

Dominance versus reprodukční úspěch samců 

Ekologie - Makak jávský - divoká populace na PalawanuMakaci patří mezi promiskuitní druhy, což znamená, že samice se páří s více samci. Ačkoli byl řadou studií u makaků zkoumán význam hierarchického postavení samce na jeho reprodukční úspěšnost, problematika není dosud stále zcela jednoznačná. Některé studie dokládají, že samice se nejčastěji páří s tzv. dominantním samcem ve skupině7,8,9, je tomu tak u makaka jávského (Macaca fascicularis), makaka rhesuse (Macaca mulatta) a u makaka bandara (Macaca sinica). Jiné studie oproti tomu zjistily, že mezi reprodukční úspěšností samce a jeho dominantním postavením souvislost neexistuje, například u makaka červenolícího (Macaca fuscata) nebo u již zmíněného makaka rhesuse či makaka jávského10,11,12 

 

Makak magot 

Divoké populace makaka magota žijí v Africe, a to konkrétně v Maroku a v Alžírsku. Kromě Afriky se s ním můžeme setkat také na Gibraltaru, kam se dostal pravděpodobně před více než 230 lety3. Stejně jako populace žijící v Africe je i populace na tomto poloostrově poměrně malá a geneticky izolovaná, což s sebou nese možná rizika v podobě příbuzenského křížení2,6. Makak magot patří mezi herbivory – kromě ovoce a zeleniny se živí také listy či olivami a nepohrdne ani kořínky, semeny a květy2.

 

Makaci a turisté 

Etologie - Makak magot na Gibraltaru - populace zvyklá na turistyMakaci díky svému roztomilému vzezření poutají pozornost mnoha lidí – ti je pozorují, fotografují a mnohdy také krmí, a to často i přes výslovný zákaz4. Focení, krmení, či dokonce násilí ze strany turistů má na makaky negativní dopad – například u samců makaka magota bylo pozorováno sebepoškozování v podobě škrábání se, navíc byl zjištěn také nárůst stresových hormonů v těle v případě nepřátelského chování vůči makakům ze strany turistů (při házení předmětů po zvířatech, při strkání do nich aj.)1.

Fakt, že vliv turistů na chování makaků může být opravdu obrovský, dokládá situace zaznamenaná na Filipínách, kde je možné setkat se s oběma populacemi makaků, jak divokou, tak i tou turisty hojně navštěvovanou - makaci žijící divoce v pralese před člověkem utíkají a je velmi těžké je byť jen zahlédnout, naproti tomu makaci uvyklí na styk s turisty se často chovají velmi agresivně, z lidí nepociťují téměř žádný strach a chovají se jako by tušili, že lidé přijeli právě kvůli nim. Při setkání s nimi se důrazně nedoporučuje konzumovat jakékoliv potraviny, neboť makaci nejprve o jídlo slušně žebrají, avšak vycítí-li, že se majitel potravy s nimi rozhodne nepodělit, dají velmi jasně najevo nespokojenost, mohou dokonce i zaútočit4. Podobné zkušenosti zaznamenali také turisté z Gibraltaru4.

 

Nepřímou negativní stránkou nepřirozeného kontaktu lidí s makaky je možný přenos nemocí jako je tuberkulóza či jiné respirační onemocnění, a to hlavně z člověka na makaky5, což by v důsledku mohlo zcela zdecimovat současné, již tak ohrožené, populace13,14.

 

Citované zdroje 

1Maréchal L., Semple S., Majolo B., Qarro M., Heistermann M. &MacLarnon A. 2011. Impacts of tourism on anxiety and physiological stress levels in wild male

Barbary macaques. Biological Conservation Volume: 144,  Pages: 2188–2193

2http://www.gonhs.org/macaques.htm

3Cortes J. &Shaw E. 2006. The Gibraltar macaques: management and future. In: Hodges K. a Cortes J. (eds). The Barbary macaque. University of Nottingham Press, Nottingham, Pages: 199–210

4Fuentes A., Shaw E. &Cortes J. 2007. Qualitative Assessment of Macaque Tourist Sites in Padangtegal, Bali, Indonesia, and the Upper Rock Nature Reserve, Gibraltar. International Journal of  Primatology, Volume 28, Pages: 1143–1158

5Fuentes A. 2006. Human Culture and Monkey Behavior: Assessing the Contexts of Potential Pathogen Transmission Between Macaques and Humans. American Journal of Primatology, Volume 68, Pages: 880–896

6Modolo L., Martin Robert D., van Schaik Carel P., Maria A. van Noodwijk &Krützen M. 2008. When dispersal fails: unexpected genetic separation in Gibraltar macaques (Macaca sylvanus). Molecular Ecology, Volume 17, Pages: 4027–4038

7de Ruiter J. R. &van Hooff J. 1993. Male-dominance rank and reproductive success in primate groups. Primates, Volume 34, Pages: 513–523

8Widdig, A., BercovitchFred B., StreichWolf J., Sauermann U., Nürnberg P.&Krawczak M. 2004.: A longitudinal analysis of reproductive skew in male rhesus macaques. Proceedings of the Royal Society London B, Volume 271, Pages: 819–826

9Keane B., Dittus W. P. J. &Melnick D. J. 1997. Paternity assessment in wild groups of toque macaques Macaca sinica at.Polonnaruwa, Sri Lanka using molecular markers. Molecular Ecology, Volume 6, Pages: 267–282

10Inoue M., Mitsunaga F., Nozaki M., Ohsawa H., Takenaka A., Sugiyama Y., Shimizu K. &Takenaka O. 1993. Male-dominance rank and reproductive success in an enclosed group of Japanese macaques—with special reference to postconception mating. Primates 34:503–511

11Shively C. &Smith David G. 1985. Social-status and reproductive success of male Macaca fascicularis. American Journal of Primatology, Volume 9, Pages: 129–13512Berard John D. , Nürnberg P. , Epplen Jorg T. a Schmidtke J. 1993. Male rank, reproductive behavior, and reproductive success in free-ranging rhesus macaques. Primates, Volume 34, Pages:481–489

13Jones-Engel L., Engel G. A., SchillaciM. A., Babo R. &Froehlich J. 2001: Detection of antibodies to selected human pathogens among wild and pet macaques (Macaca tonkeana) in Sulawesi, Indonesia. American Journal of Primatology, Volume 54,  Issue 3: 171–178

14Fiennes R. 1967: Zoonoses of primates. The epidemiology and ecology of simian diseases in relation to man. Ithaca: Cornell University Press

 

Pro vložení komentáře se musíte přihlásit.

feed-image RSS

Zajímá Vás biologie, ekologie a evoluce? Pak je internetový vertebratologický portál Vertebratus.cz určený právě pro Vás. V článcích Vás seznámíme s novinkami a zajímavostmi z vědeckého výzkumu genetiky, morfologie i etologie ryb, obojživelníků, plazů, ptáků a savců. Své znalosti si můžete snadno otestovat i prohloubit v našich kvízech. Jsme zde pro Vás - odborníky, profesionály i laické nadšence.

Copyright © 2017 Vertebratus|obnovuje neurony. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software vydaný pod licencí GNU General Public License.