I make a list of the best web hosting comapnies. Buy professional business templates online.

Seznamte se: drozd zpěvný

rating iconHodnocení uživatelů:  / 4
NejhoršíNejlepší 
date icon Vytvořeno: 29. prosinec 2012
Vytisknout
category icon Kategorie: Ekologie author icon Autor: Marie Adámková

MLáďata drozda zpěvného (Turdus philomelos)Drozd zpěvný (Turdus philomelos) je blízký příbuzný kosa černého (Turdus merula). Dosahuje však menší velikosti, odlišuje se zbarvením, strukturou hnízda i zbarvením vajec. Samec i samice jsou však zbarveni stejně. V přírodě lze drozdy poznat nejen podle charakteristického a velmi bohatého zpěvu, ale také podle tvaru těla a letu v mírných vlnovkách.

Drozd zpěvný je druhem s palearktickým typem rozšíření. Západoevropské populace jsou stálé, zatímco ostatní evropské populace běžně migrují3. Díky kroužkování1 víme, že evropské populace táhnou především jihozápadním směrem, a to na zimoviště nacházející se v západním Mediteránu a v severní Africe. Odlet drozdů na našem území  vrcholí na přelomu měsíců září a října, návrat na hnízdiště probíhá během března. Bylo však prokázáno, že vlivem počasí může docházet k nejrůznějším posunům v načasování migrace5 

V podmínkách České republiky se setkáváme s drozdem zpěvným evropským (Turdus philomelos philomelos), který zde hnízdí s běžně a celoplošně. Evropská populace drozdů zpěvných zahrnuje přes 20 milionů párů, populace České republiky se pohybuje v rozmezí od 400 000 do 800 000 hnízdních párů a je vcelku stabilní6. Pokles početnosti populace drozdů je však znám například z Velké Británie, kde byl v zemědělské krajině v posledních desetiletích zaznamenán úbytek hnízdních párů o 70 %4.

 

Preference potravy se v průběhu sezóny mění 

S drozdy zpěvnými se u nás můžeme poměrně běžně setkat v různých typech lesů, především pak na lesních okrajích.  Jejich oblíbenými biotopy jsou dále polní remízy, křovinaté meze, keřovitá vegetace podél vodotečí. Často je možné drozdy pozorovat ve městech či vesnicích, zvláště pak v zahradách, v parcích i na hřbitovech.

Nedílnou složku potravy drozdů v našich podmínkách tvoří především žížaly, plži, brouci a larvy či kukly hmyzu, zvláště pak ze skupin Coleoptera (brouci) a Lepidoptera (motýli)2. V rámci studie realizované ve Velké Británii2 bylo zjištěno, že právě žížaly jsou nejvíce vyhledávanou potravou v měsících březnu a dubnu, zatímco plži v potravě dominují během května a června. V pozdním létě se v potravě častěji objevují pavouci. Drozdi přijímají také škvory, stonožky, mnohonožky a samozřejmě rostlinnou potravu ve formě širokého spektra různých bobulí a plodů3.

 

Hnízdo vymazané blátem je typickým poznávacím znakem 

Pro drozdy zpěvné je typické hnízdo vymazané blátem a zářivě modrá barva vajec.Hnízdní místo u drozdů vždy vybírá samice3. Na začátku hnízdního období, tj. v měsíci dubnu, můžeme hnízda najít nejčastěji na jehličnatých stromech. Později, po olistění stromů a keřů, jsou hnízda umisťována i na ně. Důvodem je snaha ptáků o umístění hnízda v dostatečném vegetačním krytu, což je důležitou prevencí predace.

Pro hnízdo drozda zpěvného je typická jeho úhlednost a především kotlinka pečlivě vymazaná blátem a vysypaná pilinami. Jako stavební materiál drozdi používají stébla trávy, drobné větve, listí, vlastní sliny a především mech. Hnízdo je obvykle umístěno ve vidlici větví.

Do hnízda samice snáší čtyři modrá vejce s tmavými skvrnami, které jsou soustředěny na tupém pólu vejce. Snášení probíhá každý den v ranních hodinách. Inkubaci samice zahajuje po snesení předposledního či posledního vejce a na vejcích sedí v průměru 12,6 dne3.

 

Mapování hnízd 2012 

Poměrné zastoupení dřevin - trnka obecná (Prunus spinosa), růže šípková (Rosa canina), bez černý (Sambucus nigra), šeřík obecný (Syringa vulgaris) s hnízdy drozda zpěvného. Vlastní nepublikovaná dataV hnízdní sezóně roku 2012 proběhlo mapování hnízd drozda zpěvného v zemědělské krajině v okolí města Klobouky u Brna. Výsledkem bylo zjištění poměrného zastoupení dřevin s hnízdy drozdů.

Hnízdní hustota v pozorovaném území dosahovala hodnoty 7 hnízdních párů/10 ha. Srovnáme-li tuto hodnotu s údaji uváděnými v Atlasu hnízdního rozšíření ptáků v České republice6, zjistíme, že hnízdní hustota drozdů je ve studované oblasti nadprůměrná. To může být způsobeno bohatým vegetačním krytem, který drozdům nabízí vhodný úkryt pro ně samé i pro jejich hnízda. Bohatá vegetace na neobhospodařovaných mezích však poskytuje vhodné životní prostředí také bezobratlým živočichům, jimiž se drozdi živí. V pozdním létě na keřích dozrává mnoho různých bobulovin, které drozdi do své potravy taktéž zařazují.

 

Výše uvedené skutečnosti nám do budoucna dávají námět k dalšímu studiu. Bylo by zajímavé zaměřit se na souvislost mezi hustotou vegetačního krytu a predací hnízd, dále pak zhodnotit potravní nabídku a samozřejmě i hnízdní úspěšnost. I poměrně běžný druh, jako je právě drozd zpěvný, nás totiž může v mnoha ohledech překvapit.

 

Citované zdroje 

1Cepák J., Klvaňa P., Škopek J., Schröpfer L., Jelínek M., Hořák D., Formánek J. & Zárybnický J. (eds.). 2008: Atlas migrace ptáků České a Slovenské republiky. Aventium, Praha

2Gruar D., Peach W. & Taylor R. 2003: Summer diet and body condition of Song Thrushes Turdus philomelos in stable and declining farmland populations. Ibis 145: 637–649

3Hudec K., Šťastný K. (eds.). 2011: Fauna ČR. Ptáci 3/I. Academia, Praha

4Peach W. P., Robinson R. A. & Murray K. A. 2004: Demographic and environmental causes of the decline of rural Song Thrushes Turdus philomelos in lowland Britain. Ibis 146: 5059

5Sinelschikova A., Kosarev V., Panov I. & Baushev A. N. 2007: The influence of wind conditions in Europe in the advance in timing of the spring migration of the song thrush (Turdus philomelos) in the south-east Baltic region. International Journal of Biometeorology 51: 431440

6Šťastný K., Bejček V. & Hudec K. 2006: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice. Aventium, Praha

 

Pro vložení komentáře se musíte přihlásit.

feed-image RSS

Zajímá Vás biologie, ekologie a evoluce? Pak je internetový vertebratologický portál Vertebratus.cz určený právě pro Vás. V článcích Vás seznámíme s novinkami a zajímavostmi z vědeckého výzkumu genetiky, morfologie i etologie ryb, obojživelníků, plazů, ptáků a savců. Své znalosti si můžete snadno otestovat i prohloubit v našich kvízech. Jsme zde pro Vás - odborníky, profesionály i laické nadšence.

Copyright © 2017 Vertebratus|obnovuje neurony. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software vydaný pod licencí GNU General Public License.