I make a list of the best web hosting comapnies. Buy professional business templates online.

Letucha filipínská aneb létající lemur

rating iconHodnocení uživatelů:  / 1
NejhoršíNejlepší 
date icon Vytvořeno: 2. prosinec 2012
Vytisknout
category icon Kategorie: Ekologie author icon Autor: Alena Rulfová

Letucha filipínská z ostrova Bohol (foto: Petra Hlaváčová)Letuchy představují řád savců tvořený pouze dvěma zástupci – letuchou malajskou (Cynocephalus variegatus) a letuchou filipínskou (Cynocephalus volans)4,5. Jak napovídá jejich název, letuchy dovedou plachtit ve vzduchu, a to na poměrně velkou vzdálenost. Letucha filipínská, anglicky nazývaná létající lemur (Flying Lemur), představuje jednoho z nejzajímavějších endemitů souostroví Filipín. Ač se jedná o početně stoupající druh1, ví se o ní jen poměrně málo, což je pravděpodobně důsledek skrytého způsobu života.  

Letucha filipínská vypadá jako malý medvěd s jemnou, hnědě nebo šedohnědě zbarvenou srstí. Na délku může měřit až tři čtvrtě metru a dosahuje váhy kolem jednoho a půl kilogramu. Mezi předníma a zadníma nohama, rovněž i mezi zadníma nohamai a ocasem, mají letuchy upevněnou membránu umožňující plachtivý let6. Letucha filipínská patří mezi pohlavně se rozmnožující savce s vnitřním oplodněním. Samice rodí jedno mládě, které je po porodu na matce závislé ještě 255 dní6.

 

Pronásledována deforestrací i lidmi 

S letuchou filipínskou se můžeme setkat na čtyřech hlavních ostrovech Filipín, a to na ostrovech Samar, Leyte, Bohol a Mindanao2. Obývá především lesní prostředí, a tak je s podivem, že dokázala překonat intenzivní deforestaci probíhající na celém území Filipín. Dosud se tomuto prapodivnému tvoru, zdá se, daří přizpůsobovat se životu ve stále více degradované krajině, jeho populace je tedy stále považována za stabilní6. Kromě neustále probíhající velkoplošné komerční těžby dřeva či nezákonného lovu hrozí letuchám i jiná, i když nepoměrně menší, nebezpečí vyplývající z dlouholetých tradic Filipínců. Kupříkladu na ostrově Bohol využívají tamní lidé jejich srst k výrobě pokrývek hlavy, na ostrově Samar pak je letucha domorodci považována za špatné znamení, a proto je tam cíleně pronásledována1.

 

Specifická potravní nika 

Letuchy během dne spí na kmenech stromů (foto: Petra Hlaváčová)Letucha filipínská je tvor s převážně noční aktivitou. Většinu dne prospí na kmeni stromu, spatřit ji během spánku dokáže jen velmi trénovaný pozorovatel. Je-li ze spánku vyrušena, snaží se co nejrychleji schovat za kmen. V průběhu noci letuchy "ožívají", převážně se vydávají hledat potravu. Letucha filipínská disponuje velmi zajímavou potravní ekologií, živí se téměř výlučně listy stromů, z nichž převažuje perčovník (Palaquium) z čeledi zapotovité (Sapotaceae)3. Listů konzumují letuchy velké množství, přičemž si vybírají hlavně ty mladé. Jedná se zřejmě o důsledek hned několika faktů vyplývajících jak z jejich fyziologie trávení, tak i z jejich již zmíněné potravní ekologie7. Trávení uvnitř střev probíhá ve srovnání s ostatními folivorními savci krátkou dobu, a to pravděpodobně z toho důvodu, že letuchy spotřebovávají během hledání potravy neustále velké množství energie7. Specializovanost letuch na mladé listy musí být totiž podpořena schopností přemisťovat se na poměrně velké vzdálenosti, neboť mladé listy se v lese vyskytují méně než listy dospělé, navíc pouze ostrůvkovitě7. Letuchy proto při výpravě za potravou musí plachtěním ze stromu na strom pomocí roztažené membrány6,7 procestovat nemalé území. Mladé listy si pak vybírají, protože dosahují vyšší nutriční hodnoty3 a obsahují mnohem méně vlákniny, která je obtížně stravitelná7. Letuchy také, na rozdíl od přísných specialistů (koal a lenochodů tříprstých), mohou konzumovat listy vícero druhů stromů3. Kromě toho se letuchy od ostatních listožravých savců, například koaly (Phascolarctos), vakovce létavého (Petauroides volans) a lenochoda tříprstého (Bradypus tridactylus) liší tím, že tito se živí kromě mladých listů také listy dospělými3,7. Kromě listů si letuchy příležitostně pochutnají také na ovoci6.

 

Citované zdroje 

1http://www.iucnredlist.org/apps/redlist/details/6081/0. Citováno dne 20. 7. 2012

2http://maps.iucnredlist.org/map.html?id=6081. Citováno dne 20. 7. 2012

3Wischusen E. W. & Richmond M. E. 1998: Foraging Ecology of the Philippine Flying Lemur (Cynocephalus volans). Journal of Mammalogy, Volume 79, Issue 4, Pages: 1288–1295

4Heaney L. R., Balete D. S., Dolar M. L., Alcala A. C., Dans A. T. L., Gonzales P. C., Ingle N. R.,

Lepiten M. V., Oliver W. L. R., Ong P. S., Rickart E. A., Tabaranza B. R. Jr. & Utzurrum

R. C. B. 1998: A synopsis of the mammalian fauna of the Philippine Islands. Fieldiana: Zoology, Volume 88, Pages: 1–66

5O'Brien S. J., Menninger J. C. & Nash W. G. (eds). 2006: Atlas of Mammalian Chromosomes. John Wiley & Sons, US

6http://archive.fieldmuseum.org/philippine_mammals/species/SP_85. Citováno dne 20. 7. 2012

7Wischusen E. W., Ingle N. & Richmond M. E. 1994: Rate of digesta Passage in the Philippine flying lemur, Cynocephalus volans. Journal of Comparative Physiology  B-Biochemical Systemic and Environmental Physiology,  Volume 164, Issue 3, Pages: 173–178

 

Pro vložení komentáře se musíte přihlásit.

feed-image RSS

Zajímá Vás biologie, ekologie a evoluce? Pak je internetový vertebratologický portál Vertebratus.cz určený právě pro Vás. V článcích Vás seznámíme s novinkami a zajímavostmi z vědeckého výzkumu genetiky, morfologie i etologie ryb, obojživelníků, plazů, ptáků a savců. Své znalosti si můžete snadno otestovat i prohloubit v našich kvízech. Jsme zde pro Vás - odborníky, profesionály i laické nadšence.

Copyright © 2017 Vertebratus|obnovuje neurony. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software vydaný pod licencí GNU General Public License.