I make a list of the best web hosting comapnies. Buy professional business templates online.

Aguti, prospěšní pralesní zloději

rating iconHodnocení uživatelů:  / 4
NejhoršíNejlepší 
date icon Vytvořeno: 16. říjen 2012
Vytisknout
category icon Kategorie: Ekologie author icon Autor: Radomír Dohnal

Aguti středoamerický (Dasyprocta punctata; foto: Pierre Benard, Wikimedia)Nemalá část zástupců druhů neotropické flóry byla adaptována na šíření svých semen prostřednictvím zástupců megafauny1. Na zoochorní přenašeče s váhou přesahující 1000 kg by údajně měly být vázány všechny rostliny, jejichž dužnaté plody se velikostně pohybují mezi 4–10 centimetry2.  S vyhynutím převážné většiny velkých šiřitelů semen v pozdním Pleistocénu se ale řada tropických rostlin ocitla na vývojově slepé cestě3 (viz článek Kdo převezme roznášku semen?). Přesto i bez pomoci velkých savců dodnes přežívají druhy velkosemenných rostlin, které teoreticky měly vyhynout bez svých mutualistických zoochorních pomocníků už před 10 000 lety4. Jaký mechanismus například stojí za zázračným přežitím středoamerických černých palem (Astrocaryum standleyanum)?

„Otázka je poměrně jednoduchá, její řešení však už nikoliv,“ shrnuje podstatu problému Roland Kays, zoolog ze Severokarolínského muzea (North Carolina Museum of Natural Sciences), který se na výzkumu soudobého mechanismu disperse semen podílel. „Jak dokázaly těch deset tisíciletí přežít rostliny za podmínek, kdy již neměly své obvyklé šiřitele semen? Bez mastodontů a slonům podobným tvorům se zdá být nemožné, že by nějaký jiný tvor dokázal přesouvat velká semena na velké vzdálenosti. Byla to jedna z hádanek moderní ekologie a my už nyní známe řešení.“

 

Zapomnětliví hlodavci 

Za přesuny semen palem na velké vzdálenosti jsou neobvyklí zloději - středně velcí hlodavci ne nepodobní zemním veverkám, aguti (Dasyprocta sp.), kteří semena dokážou přesouvat neočekávaným řetězcem vzájemných krádeží5. Vše probíhá takto: První aguti odkulí velké semeno jen o pár metrů, aby ho skryl před světem zahrabáním do spižírny pod listím. Jenže to je příležitost pro dalšího paběrkujícího agutiho, který bez skrupulí v nestřežený moment vyloupí spíž sousedovi a odkulí semeno dál do vlastní zásobárny6. I přestože se  pokaždé semeno přesune řádově o metrové vzdálenosti, zaznamenaný rekord představoval celkem 36 po sobě jdoucích loupeží5.

„Věděli jsme, že tito tropičtí hlodavci zahrabávají velká semena do svých zásobáren, ale neměli jsme vůbec ponětí o tom, že tak činí v důsledku vzájemného okrádání tolikrát,“ říká Kays. „Hlodavci dokážou tímto olupováním přesunout semeno na vzdálenost, která už začíná být pro šíření semen podstatná, a neustálým zahrabáváním navíc udržují semena v podmínkách vhodných pro klíčení.“ Při neustálém shonu po dalších a dalších semenech navíc aguti často zapomenou, kde se jedna z jejich zásobáren nachází 7. Přibližně 14 % zapomenutých semen tak může do příštího roku vyklíčit.

 

Schopnost středně velkých hlodavců přesouvat semena byla dlouhodobě zpochybňována. V případě agutiho se vůbec nepředpokládalo, že by byl sám schopen přesunout semeno o 25 metrů7, což je však stále vzdálenost, která pro šíření velkých rostlin nemá přínos. Až tato studie, založená na pozorování očipovaných agutiů systémem kamer, fotopastí pořizujících videozáznam a malých, pohybem aktivovaných vysílačů připojených na 400 semen, rozlouskla tropickou záhadu. A že se aguti při přenosu velkých semen skutečně činí. Celkem 35 % semen urazilo tímto způsobem dokonce více než 100 metrů od mateřské rostliny.

 

originální separát: P. A. Jansen, B. T. Hirsch, W. Emsens, V. Zamora-Gutierrez, M. Wikelski, R. Kaysa (2012), Thieving rodents as substitute dispersers of megafaunal seeds, Duke University, Durham, NC, pp. 6

 

Citované zdroje 

1Janzen D. H. & Martin P. S. 1982: Neotropical anachronisms: The fruits the gomphotheres ate. Science 215:1927

2Guimarães P. R., Jr., Galetti M. & Jordano P. 2008: Seed dispersal anachronisms: Rethinking the fruits extinct megafauna ate. PLoS ONE 3:e1745

3Martin P. S. & Klein R. G. 1984: Quaternary Extinctions: A Prehistoric Revolution (Univ of Arizona Press, Tucson, AZ)

4Hunter J. R. 1989: Seed dispersal and germination of Enterolobium cyclocarpum (Jacq.) Griseb.(Leguminosae: Mimosoideae): Are megafauna necessary? J Biogeogr 16:369378

5Jansen P. A., Hirsch B. T., Emsens W., Zamora-Gutierrez V., Wikelski M. & Kaysa R. 2012: Thieving rodents as substitute dispersers of megafaunal seeds, Duke University, Durham, NC,pp.6

6Janzen D. H. 1982: Removal of seeds from horse dung by tropical rodents: Influence of habitat and amount of dung. Ecology 63:18871900

7Vander Wall S. B. 1990: Food Hoarding in Animals (Univ of Chicago Press, Chicago), pp 445

 

Pro vložení komentáře se musíte přihlásit.

feed-image RSS

Zajímá Vás biologie, ekologie a evoluce? Pak je internetový vertebratologický portál Vertebratus.cz určený právě pro Vás. V článcích Vás seznámíme s novinkami a zajímavostmi z vědeckého výzkumu genetiky, morfologie i etologie ryb, obojživelníků, plazů, ptáků a savců. Své znalosti si můžete snadno otestovat i prohloubit v našich kvízech. Jsme zde pro Vás - odborníky, profesionály i laické nadšence.

Copyright © 2017 Vertebratus|obnovuje neurony. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software vydaný pod licencí GNU General Public License.