I make a list of the best web hosting comapnies. Buy professional business templates online.

Diverzita ptáků podél tropického výškového gradientu

rating iconHodnocení uživatelů:  / 0
NejhoršíNejlepší 
date icon Vytvořeno: 8. květen 2012
Vytisknout
category icon Kategorie: Ekologie author icon Autor: Kateřina Tvardíková

Ekologie - sameček rajky královskéJiž první lidé pohybující se krajinou jistě zaregistrovali, že zatímco některé organismy mohou sesbírat či ulovit jen vysoko v horách, s jinými se naopak setkávají pouze v nížinách. Nejspíše proto se studie zabývající se složením společenstev podél výškových gradientů objevily hned se začátky prvních biogeografických studií v 18. století1.  Téměř před dvěma staletími jsme tak získali „přesný“ popis rozložení druhové bohatosti podél výškových i latitudinálních gradientů. Druhová bohatost klesající rovnoměrně s nadmořskou výškou byla tehdy vysvětlována mnohými faktory, například dostupností energie, produktivitou prostředí či různými geometrickými efekty2,3.

 

Výškový gradient Papuy-Nové Guineje 

Biologie - lokalizace výzkumných ploch v Central Range na Papui-Nové GuineiJe zajímavé, že původní zobecnění trendu podél výškového gradientu bylo založeno na dvou studiích zabývajících se tropickými ptáky jednak peruánských And4 a dále Papuy-Nové Guineje5. Dnes není lineárně klesající druhová bohatost zdaleka jediným (ani převažujícím) popisovaným trendem a studium podél výškových gradientů se stalo metodickým nástrojem odpovídajícím na aktuální poptávku po ekologických datech z různých nadmořských výšek.

Na Papui-Nové Guineji se nachází nejen jeden z prvních, ale i jeden z mála posledních kompletních tropických výškových gradientů světa, a právě proto se stal tento ostrov mým cílem pro studium diverzity ptáků. Zmiňovaný výškový gradient začíná v nížinném lese v údolí řeky Ramu (200 m n. m.) a sahá po hranici lesa (3 700 m n. m.) hory Mt. Wilhelm, nejvyššího vrcholu Papuy-Nové Guineje. Během studia ptačích společenstev podél této hory jsem se svými asistenty pracovala na osmi plochách vzdálených 500 výškových metrů od sebe. Ptáky jsme zaznamenávali na každé ploše po dobu 20 dnů, a to pomocí odchytů do nárazových sítí, bodového sčítání a MacKinnonových listů. Realizace celého projektu včetně všech přesunů náročným terénem nám zabrala sedm měsíců v průběhu roku 2010.

 

Podobnost ptačích společenství 

Biologie - domorodí pomocníciBěhem studie jsme zaznamenali 238 ptačích druhů (tj. přes polovinu všech druhů Nové Guineje). 876 jedinců se podařilo odchytit do sítí a 24 356 jedinců jsme pozorovali při sčítání. Nejvíce druhů ptáků (98) jsme zaznamenali ve 200 m n. m., přičemž plochy v 700 a 1 200 m n. m. se počtem druhů (97 a 91) příliš nelišily. Nejméně ptačích druhů (42) jsme zaznamenali na hranici lesa. Pokud se ale podíváme na druhovou diverzitu (vyjadřující nejen počet, ale i rozrůzněnost druhů), nejvyšší byla v 700 a 1 200 m n. m. a klesala jak směrem do nížin, tak i směrem do vyšších nadmořských výšek.

Zaměřili jsme se i na podobnost ptačích společenstev u sousedních studijních ploch. Největší podobnost jsme doložili u dvou sousedních ploch ve 200 a 700 m n. m., kde si společenstva byla podobná na 72% (64 stejných druhů). Střední nadmořské výšky se naopak vyznačovaly nejvyšší diverzitou mezi sousedními plochami, kdysi plochy ve výšce 1 700 a 2 200 m n. m. byly podobné jen na 36% (34 společných druhů). Zajímavé je, že podél celého výškového gradientu se veškeré ptactvo obměnilo pouze jednou, protože dvě úplně nepodobná ptačí společenstva od sebe byla vzdálena dva výškové kilometry.

 

Rozložení areálů druhů 

Biologie - graf závislosti počtu druhů na nadmořské výšcePomocí analýzy testující uspořádanost areálů druhů v jednotlivých nadmořských výškách jsme zjistili, že areály ptačích druhů nejsou rovnoměrně rozložené po gradientu. Studie ukázala, že 72% všech pozorovaných ptáků se vyskytuje v nížině (přičemž areály některých z nich zasahují i do středních nadmořských výšek), dále že několik druhů je pozorovatelných ve všech nadmořských výškách a jen velmi malé procento (9 druhů) je typicky horských. Při pokusu vysvětlit pozorované trendy podél našeho gradientu jsme zjistili, že druhová bohatost je v interakci s námi naměřenou dostupnou vlhkostí a sluneční energií a že tyto proměnné vysvětlují velké procento variability složení společenstev a že rovněž korelují s hustotou a výškou stromového a keřového patra podél celé hory, podobně jako to ukazují autoři nedávné studie o netopýrech v Africe6.

 

Citované zdroje 

1Lomolino M. V. 2001: Elevation gradients of species-density: historical and prospective views. Global Ecology and Biogeography 10: 3–13

2Stevens G. C. 1992: The elevational gradient in altitudinal range: an extension of Rapoport’s latitudinal rule to altitude. The American Naturalist 140: 893–911

3Rahbek C. 1995: The elevational gradient of species richness: a uniform pattern? Ecography 18: 200–205

4Terborgh J. 1977: Bird species diversity on an Ande an elevational gradient. Ecology 58: 1007–1019

5Kikkawa J., &Williams E. E. 1971: Altitude distribution of land birds in New Guinea. Search 2: 64–65

6Curran M., Kopp M., Beck J. &Fahrt J. 2012: Species diversity of bats along an altitudinal gradient on Mount Mulanje, south Malawi. Journal of Tropical Ecology 00: 1–11

 

Pro vložení komentáře se musíte přihlásit.

feed-image RSS

Zajímá Vás biologie, ekologie a evoluce? Pak je internetový vertebratologický portál Vertebratus.cz určený právě pro Vás. V článcích Vás seznámíme s novinkami a zajímavostmi z vědeckého výzkumu genetiky, morfologie i etologie ryb, obojživelníků, plazů, ptáků a savců. Své znalosti si můžete snadno otestovat i prohloubit v našich kvízech. Jsme zde pro Vás - odborníky, profesionály i laické nadšence.

Copyright © 2017 Vertebratus|obnovuje neurony. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software vydaný pod licencí GNU General Public License.